DM 2 – Caitlin

A zem žila dále Byla to nádhera. Seděla ve vysoké trávě a pozorovala stromy kolem ní, jejichž listy se pokaždé při nepatrném větru zachvěly. Jedna slza za druhou stékala po její tváři. Věděla, že to přijde. Už roky o tom všichni mluvili. Tohle bylo místo jejího dětství, tady se nacházely ty nejčistší vzpomínky plné nevinnosti. Až do teď to byla nedotčená krajina, svatyně uprostřed civilizace. Ta doba byla pryč, rozhodnutí padlo. Za tři měsíce se tento kousíček ráje promění ve staveniště plné prachu a hluku. Plakala za zdejší přírodu. Nepatrně ji hřálo u srdce, že alespoň dalšího čtvrt roku bude žít tato zem dále.

DM 2 – Mintaka

A zem žila dále Bylo pozdní jaro jako každé jiné. Děti si hrály venku na cestě s něčím, co bylo kdysi snad balónem. Bosé dětské nohy se každým krokem nořily víc a víc do prachu ulice. Po cestě projel povoz tažený odporně vyhublým koněm. Z domů kolem cesty se ozýval hlahol místních. Někde v dáli štěkal zatoulaný pes. Den jako každý jiný. Náhle se malý Viktor podíval k obloze. Chtěl, aby se maminka podívala také. Žádný takový mrak doposud neviděl. Tenhle vypadal přesně jako hříbek. Ta houba, kterou každé léto hledali s dědou v místních lesích. Matka se konečně podívala na oblohu. A vykřikla.

DM 2 – Lilien

A zem žila dále Jedno království, dva sourozenci a spor o trůn, který začal nedlouho poté, co starý král zemřel. Kdo z dvojčat usedne na trůn? Kdo nastoupí po otci? Ten, který se narodil o 10minut dříve, nebo ten, který vyhrával všechny rytířské turnaje? A tak rozhodla stará královna, která byla tuze moudrá. Poslala oba syny do světa, aby si našli nevěstu a naučili se dobrému chování. Uplynulo 5let od chvíle, kdy oba sourozenci odešli, kde jim je konec, nikdo neví. Stará královna zemřela a na trůn usedl milý mladík, po boku třetího dítěte, dcery krále a královny. A tak zem žije i nadále.

DM 2 – Cerridwen

A zem žila dále Láva a pak spousta deště. Země žila. Směs vesmírného odpadu v kanystru HG67X, co shodili mužíčci z kosmické lodi. Ale co už, přežije všechno. Množící se buňky a dinosauři, co dupali a ničili, co jim přišlo pod pracky. Malý kus šutru, co si jen tak přiletěl. Pár nonstop vybuchujících sopek. Prach v atmosféře. Co na tom? Halekající opice, co se naučily chodit, používat oheň. Horší než mravenci. Množily se jak kobylky. Země jich měla plné zuby – ale žila dál. Černá díra, co postupně vcucávala na co přišla. Slunce pryč, mravenci pryč… Žila. Ale tu gravitaci už fakt neměla šanci vydýchat.

DM 2 – Janel

A zem žila dále Milý tatínku, Pamatuješ si na to malé políčko, které jsme měli za domkem? Jednou nám ho vypálili. Podupali ho a všechnu úrodu zničili. Zbyl tam jen popel, hromady popela. Mysleli jsme, že je konec, že už tam nikdy nic nevypěstujeme. Ale víš co? Přešlo to. Za několik let, za nějaký čas. První semínka začala klíčit. Vystrkovala hlavičku a natahovala se ke slunci. Mohli sice podupat, poničit a vypálit všechnu úrodu. Ale zem, zem žila dále. Víš, tatínku, chtěla bych to umět taky. Pošlapali mě, spálili ve mně všechno dobré. Chci žít dále. Ale asi to neumím. Je mi to líto…