A zem žila dále
Bylo pozdní jaro jako každé jiné. Děti si hrály venku na cestě s něčím, co bylo kdysi snad balónem. Bosé dětské nohy se každým krokem nořily víc a víc do prachu ulice. Po cestě projel povoz tažený odporně vyhublým koněm. Z domů kolem cesty se ozýval hlahol místních. Někde v dáli štěkal zatoulaný pes. Den jako každý jiný. Náhle se malý Viktor podíval k obloze. Chtěl, aby se maminka podívala také. Žádný takový mrak doposud neviděl. Tenhle vypadal přesně jako hříbek. Ta houba, kterou každé léto hledali s dědou v místních lesích. Matka se konečně podívala na oblohu. A vykřikla.
Komentáře
Zatím tu žádný komentář není. Buďte první, kdo autorovi napíše!