Vodovodní kohoutek

U dřezu nám tiše tiká. Chtěl by si hrát na budíka. Cvrnká na mě: Cvrnky, cvrnky – už ses probral? Dobrá, dobrá, tak teď rychle umej hrnky! Redakční úpravy provedla Janel Weil.

Úplněk

Příběh o mladém obchodníkovi, který je na pokraji krachu a záhuby. Jeho poslední nadějí je pokusit se projít nebezpečnou trasou do hlavního města. Avšak Cesta se změní v noční můru… Nebylo to dlouho, co jsem pro to rozhodl. V podstatě mi ani nic jiného nezbylo. V dnešních dobách je uživit se čím dál tím těžší. Od té doby, co obsadili obchodní stezku lupiči, podstatě už obchodníci nemají šanci dostat se do hlavního města se zbožím. Kolikrát už říkali králi, ať je vyžene. Bezúspěšně. Válčíme ze sousední městem jen tak pro zábavu. Jak může ale může obyčejný člověk pochopit, proč se urození páni perou? Já nejsem z těch, co se bojí lupičů, ale peníze na nějakou pořádnou skupinu drahých žoldáků prostě nemám peníze. Mám jen zboží, pár koňů a nic jiného. Rozhodl...

Vzpomínka na mě IX.

Neodešli jsme ze hřbitova přímo. Museli jsme se nejdříve rozhodnout, jak se pustíme do pátrání. Začala jsem se vyptávat Petra, jestli by uměl číst lidské myšlenky. Považoval to za výstřední otázku. „Samozřejmě že ne,“ odpověděl. „Tyto schopnosti mi jaksi chybí.“ „Jenom se ptám. Myslela jsem si, že by naše práce mohla být mnohem jednodušší, kdybys to uměl.“ „Neumím to.“ „Dobře. Tak co teď budeme dělat?“ „O kom z večírku si myslíš, že by byl schopen vraždy?“ „Nikdo.“ „Zkus se nad tím zamyslet, jsme teprve na začátku,“ snažil se mě Petr donutit k reálnější odpovědi. „Ale jestli mám někoho vybrat, mohla by to být Amanda.“ „Proč? Vypadá jako hezká, jemná...

Hvězda na nebi

Když vidíš hvězdu na nebi…Když vidíš hvězdu na nebi, když vidíš, jak padá, když se ti ve snu jeví, když vidíš jak je zlatá. Tak přej si něco konečně, než ta hvězda zmizí, nehledej výmluvy zbytečně, je to pravda ryzí. Když víš, že něco chceš, jdi si za svým cílem, dřív než budeš mít pleš, pochlub se svým dílem. Redakční úpravy provedla Janel Weil.

Zimní závěje

Na sáňky si sotva sednem, Už se musím hádat s lednem. Štípá mě do obou uší: – Rudé uši, ty ti sluší! Počkej, zítra odpoledne, Všechno ti vrátím, ledne. Uspořádám s tebou bitku, Budeš volat pro sanitku, Budeš brečet Míjeje, Rozměknou ti závěje! Redakční úpravy provedla: Eillen McFir Elat

Na houbách

Našel jsem tři bedly tam pod velkou jedlí. O kus dále stál hříbek. Vlastně – z hříbku ždibek. Šneci, jinak málo čilí, právě zde mě předhonili a ten hřib mi snědli! Takže víte, co mě čeká: Trénink, abych předběh šneka! Redakční úpravy provedla Janel Weil.

"Černej les"

„Bože, to už je tolik hodin? Sakra, vždyť už je tma!“ rychle ze sebe Nura shodila a odhodila ho na zem. “Co blbneš, Sofy?“ snažil se její výraz trochu zklidit, ale Sofie vypadala opravdu rezolutně. “Si myslíš, že budu v noci a v lese, co blázníš? By mě nikdy nenapadlo, vůbec to byl blbej nápad, jít se schovat do lesa. Já jsem to hned řikala, musíme brzo zmizet!“ řvala, zatímco si na sebe navlékala oblečení. “A nedotýkej se mě, jsem opravdu nervózní!“ vyjekla poté, co se jí Nur pokusil obmotat kolem stehna a situaci se pokoušel napravit svým obvyklým: „To bude dobrý, kotě.“ Ale v této situaci byla Sofie neoblomná. Natáhla si sukni a Nur si pomalu oblékl halenu. Ne, že by neměl strach, ale rozhodně ne...