Tisíciletí čtyř – 1. část

Třetí soutěžní dílo se právě představuje. Ne každý si uvědomuje, co všechno je součástí smrti. Někdy totiž nestačí jen to, že vaše srdce naposledy rozežene kyslík do vašeho těla. Mnohdy se totiž stane, že vaše duše se z místa smrti prostě nemůže hnout a vy jste tak vězněm i po smrti. A někdy jste jím třeba i tisíce let. Jsou místa, která se ani za tisíc let nezmění. Možná proto byl dnešek tak vyjímečný. K obrovské hoře, kterou nenajdete, pokud nevíte, kde přesně je, se přiblížily čtyři postavy. Mohlo jich být pět, ale není, díky mně. Včas, pokud se dá řící, že je byl určený čas příchodu, se před obrovskými dveřmi, jakoby vytesanými do skalnatého povrchu, objevil na první pohled vyšší člověk. Na druhý pohled to byl jeden z nejvznešenších elfů, bílé vlasy byly...

Zkouška posledního rodu – Část první

Druhé soutěžní dílo se právě představuje. Daleko, někde v zemích Darnianu, na vrcholku hory se v zákrytu šedých mraků tyčí vysoká skála. Obyvatelé těchto zemí se jí už dlouhá léta bojí a šíří o ní různé pověsti. Celému Darnianu vládnou čtyři vládkyně a čtyři vládci společně pod názvem Vyšší moc. Nikdo neví, co jsou tyto bytosti nebo síly zač. Možná bohové, možná jen obyčejní smrtelníci. Jisté ovšem je, že společně ovládají téměř celý svět a zajišťují mu rovnováhu mezi bytostmi i přírodou a mezi rasami zároveň. A nyní, když nastal ten čas, se za touto skálou, nahánějící hrůzu už od pohledu musí vydat čtyři zástupci svého druhu. Budou povinni projít otvorem ve skále a dostat se tak do jeskyně, v níž se podrobí zkouškám. Na každou rasu čeká jiná rafinovaná lest a...

Za lepší zítra I. – Až se setkají ti, kdo se nikdy nesetkají

První soutěžní dílo se právě představuje. „Opravdu myslíš, že je to nutné?“ „Nemyslím. Vím. Aro, kdyby neexistovala tahle zkouška, vyvraždili by se navzájem.“ prohlásil mrzutě Thror, jeden z dvojice Stvořitelů. „To ty děláš za ně. To už si opravdu nevzpomínáš na to, jak jsi vyhladil trpaslíky?“ „Mohli si za to sami. Jejich zástupce neměl být tak chamtivý a sobecký.“ „A co trolové? A goblini? A skřítci? A obři?“ „Tak tohle už, prosím tě, nevytahuj. To je dávno i na mě.“ „Ale stvořili jsme je, aby žili v míru a spokojenosti!“ „U mojí vlastní svrchovanosti, Aro! Chovej se jako Stvořitel! Trochu nadhledu na celou situaci! Oni v míru už dávno nežijí! Navíc nemůžeme jen tak zrušit něco, co jsme kdysi ustanovili.“ Ara si povzdechla. „A proč ne? My si můžem dělat, co...

Blíží se uzávěrka

Už jen několik hodin nás dělí od uzávěrky prvního kola Spisovatelského klání. Zítřejším ránem počínaje začnou vycházet první díly soutěžních povídek. Aby se neztratily mezi jinými povídkami, nebude příští týden vycházet nic jiného. Záleží jen na vás, kolik děl se sejde a kolik času strávíme společně pod vrbou čtením nových příběhů. Prozatím si můžete všimnout, že byly založeny čtyři podrubriky, což znamená, že máme zatím čtyři účastníky klání. Doufám, že toto číslo nebude konečné. Těším se na vaše díla Eillen McFir Elat

Království Araxie – V. Tajný komplot

Od té doby, co Netyka navštívil hostinec U Starýho mola, už slunce dvakrát přešlo celou oblohu z východu na západ a teď, třetího dne, vysílalo své paprsky do útulné kuchyňky, kde právě propukla hádka. Na jedné straně žena mávajíc výhružně válečkem a na druhé její muž, vysoký a hubený, tisknoucí se ke zdi. „Řikam ti, že je mrtvej! Už tak leží tři dny!!!“ Křičela žena. „Nevypadá až tak mrtvě,“ bránil se muž. „Ještě včera trochu dejchal. Určitě jen spí.“ „Tři dny?!“ Vyjela žena. „Vyspává kocovinu. Přece jsem ti řek, kolik toho měl.“ „Právě proto ti povídám, že je po něm.“ Na to muž zareagoval novinou, kterou dneska ve městě zjistil. Žena jen spráskla ruce a vydechla: „To není možný.“...

Příběh nesmrtelnosti – 8. kapitola – Amen.

Na nebi nade mnou se honily modré obláčky a vytvářely nádhernou atmosféru letního dne.Až by z té poetiky jeden zvracel. Každopádně, já jsem stejně neměla čas se věnovat počasí a podobným tentononcům. Moji pozornost si totiž plně vyžádala Eltariel, která za mnou přišla s něčím, co silně připomínalo černý latexový obleček, který se hodil maximálně tak na sadomasochistické hrátky. A teď po mně ještě chtěla, abych si to natáhla na sebe! „Tak to teda ne, v žádném případě!“ El se na mě zmučeně podívala. „Co ti zase vadí? Tohle je normální oblečení elfských bojovnic.“ Znechuceně jsem pohlédla na tu lesklou černou hromádku, kterou mi podávala. „Ne. Hele, El, chápu, že máte nějaký svoje zvyky. A taky jsem ochotná se dost přizpůsobit. Ale...

Srdce duše čistá

Jen otevři srdce, duši svou…Když slunko ráno vstává, noc v království svém spává, rozhlédneš se po kraji a víš, že zase uvidíš. Slétl k tobě z nebes dolů, že napíšete báseň spolu. Jen srdcem duší čistou dál, vždyť psát může žebrák ba i král. Jen ten, kdo hlavu v jeho rukách mívá, ten, kdo srdcem se dívá, jen ten spatří jeho tvář, však na všechny dopadá jeho zář. Křídla průzračná láskou bílá duše úžasná píseň zpívá. Jen otevři srdce, duši svou, poletíš s ním tou krajinou. Krajinou zázraků nádherou bez mraků. Až sletíš dolů k nám, Nezapomeň!! co ti dal. Redakční úpravy provedla Janel...