Srdce duše čistá

Jen otevři srdce, duši svou…

Když slunko ráno vstává,

noc v království svém spává,

rozhlédneš se po kraji a víš,

že zase uvidíš.

Slétl k tobě z nebes dolů,

že napíšete báseň spolu.

Jen srdcem duší čistou dál,

vždyť psát může žebrák ba i král.

Jen ten, kdo hlavu v jeho rukách mívá,

ten, kdo srdcem se dívá,

jen ten spatří jeho tvář,

však na všechny dopadá jeho zář.

Křídla průzračná

láskou bílá

duše úžasná

píseň zpívá.

Jen otevři srdce, duši svou,

poletíš s ním tou krajinou.

Krajinou zázraků

nádherou bez mraků.

Až sletíš dolů k nám,

Nezapomeň!! co ti dal.

Redakční úpravy provedla Janel Weil.

Post Views: 30

Autor : Alienor Holubová dne 02/25/2010 | Z Vergiliova stolu | 0 komentářů