Hrozba z vesmíru – 13. Opět na Zemi
Tak dlouho se těšili na tuto chvíli, kdy stanou opět na své milované rodné planetě. Kolikrát si tuto situaci představovali, snili o ní a nyní tu konečně byli. Ale že by byli šťastní, to se rozhodně říci nedalo. Ano, byli po dlouhé době doma, však, s jakým poselstvím! Oba si nyní připadali jako v hrůzném snu a přáli si, aby raději zůstali navždy ve vesmíru, jen kdyby jejich planeta nebyla v ohrožení, než být doma s vyhlídkou smrti všeho kolem.Dokonce i Mazlíček vycítil jejich strach a nervozita se přenesla i na něj. Mazlíčka si totiž vzali s sebou,neboť za tu dobu, co museli strávit na Temné planetě si ho velmi oblíbili. I když těžko říci, kdo si koho oblíbil více. Zda oni Mazlíčka, nebo Mazlíček Mika a Peta. Z toho důvodu by pro ně bylo velmi těžké se rozloučit....
Hrozba z vesmíru – 12. Návštěva
Jednoho dne Mazlíček začal z ničeho nic řádit jak pominutý. A nejen on. Ze všech koutů se ozýval křik zvěře. Mike s Petem se začali obávat, cože se to děje. Tak přeci je stále ještě může v této cizí zemi překvapit něco neočekávaného, co dosud nezažili. To si jen mysleli, že tu už viděli vše. Čemu budou muset čelit tentokrát? Plni strachu a obav vyběhli ven a náhle pochopili, co se děje. Uviděli přilétat jim již známou kosmickou loď. Tak přece jen pro ně přijeli. Odvezou je domů! Nebo se jim přiletěli jen vysmívat a nechají je tu napořád? A to se jim už do hlavy tlačila další myšlenka. Co když přijeli jen proto, aby je odtud vzali zase někam jinam, protože tady si už příliš zvykli? A nebo, ještě hůře, co když je chtějí vzít opět na tu hrůzu nahánějící Hvízdající...
Hobiti to zkazili. Co teď?!
Třetí část povídky je tady. Autorka: Derryka Fashionová Elfové vyprávěli velikou a dlouho dobu,jenže už nebylo moc času,začalo se pomalu stmívat a začínala být noc a v hoře byla tma.,,Co teď?“Řekl jeden s hobitů.,,Žádné strachy!“Povídá jeden z lidí.Všichni se podívali na víly,protože ty v noci zářili.Víly je tedy vedli k provazcovému žebříku,potom se všichni vydrbali do další komory jeskyně,kde byla jen puklina a jinak kamení ale taky tam bylo světlo,to bylo pro všechny dobré.Teď se chvilku nic nedělo,nikdo nevěděl co dál.,,Musíme jít něco hledat tady někde něco musí být!“Řekl jeden z lidí.Všechny rody tedy začali hledat po celé jeskyni.Hledali ohromnou dobu,že někteří to vzdaly.Když to vzdal s jeden elfů,sedl na kámen který se zatáhl to země a najednou se odkryl...
Smyslnost osudu 3 – Spisy a nevraživé pohledy
Třetí část příběhu je tady. Víla se právě chystala vylézt na pohyblivý žebřík a pořádně si na to stěžovala. „To sem nemohli zavěsit normální žebřík? Proč mi jeho příčky postupně mizí před očima?!“ víla se rozhořčeně držela poslední příčky a pak se vyhoupla nahoru. Elfka otráveně vyskočila za ní, jelikož byla mrštná a pružná. Jako další vylezl na rovnou kamennou plošinu hobit a čtveřici uzavřel člověk. Víla si zamyšleně pohrávala se svými dlouhými vlasy a evidentně přemýšlela. Po chvíli však promluvila: „Tak co, nepůjdeme zjistit, pro koho je další úkol určen?“ víla zvídavě mrkla na ostatní a elfka na ni vrhla protivný pohled, pod kterým víla okamžitě posmutněla. „Bude někde tady.“ Konstatoval hobit, který si právě vyhrnoval...
Čtvrtá síň pravdy – třetí část
Třetí část povídky je tady. Hromovládce se spokojeně usmíval. Začínalo se to vyvíjet slibně. Možná že ti letošní Zástupci nebudou taková boží hovádka jako ti předchozí. Pak se plácl svojí božskou rukou do čela až zahřmělo. Málem by zapomněl… Hromovládce luskl prsty. Z nitra hory se ozvalo vzdálené dunění, jak celou cestu, kterou Zástupci zatím prošli, zavalilo padající kamení. Pak se Hromovládce zase spokojeně opřel a sledoval dál. *** Čtveřice se pomalu sbírala ze země. Otřesy probíhající horou je složily na hromádku, přičemž hobitka zůstala vespod. „Co to, kruci,“brblal vílák a hrabal se na nohy, „bylo?“ „Nevím, asi zemětřesení,“ sípěla hobitka zavalená značnou vahou tří těl. „Slezte-ze mě-dolů!“ Elfka s...
Těžká minuta – Část třetí
Třetí část příběhu je tady. Tato skutečnost je velmi podivná. Nikdo netušil co to znamená. Žebřík tu byl. Elfka nezmizela. Tak ten úkol asi splnila? Vypadalo to, že ano. Jenže, kdo ví? Rozhodně se v duchu shodli, že rozvrzaný žebřík by nikdo v takovém prestižním zápolení nečekal. Snad nějaké vzdušné schodiště, nebo snad provazový žebřík z jemných vlákének, ale tohle? Nicméně jiná cesta nebyla a času také moc nezbývalo, i když kdo ví jestli v této hoře hraje čas nějakou roli. Kdo ví kolik je asi hodin… Vrtalo hlavou člověku. Inu tvor zvyklý na pravidelný režim tzv. do práce z práce. Celý den něco kutí. Skoro ani na jídlo si nenajde předepsanou půl hodinu. To hobit řečený Felčar čas neřeší. Pro něj jediným ukazatelem je žhavý slunečný kotouč. Světlo znamená...
Čtyři rasy vhodné k vyhynutí – 3. kapitola
Třetí část povídky je tady. * Jako první se po tom nebezpečném žebříku vydala víla. Byla nejlehčí, ale nikdo si už nepoložil tu neméně důležitou otázku, zdali je také nejšikovnější. „Pravá ruka, levá ruka a pravá noha, levá noha, pravá ruka, levá ruka…,“ snažila se napovídat Vyšší moc. Povzdechla si. Znechuceně odhodila zbytek doutníku kamsi do dáli. Víla se držela jako klíště. Z dálky k ní pronikl hlas: „Levá noha…,“ Aha, pomyslela si, už to chápu! S vítězným úsměvem tedy natáhla pravou ruku. Bum! Prásk! Křáp! Celá jeskyně se zatřásla v základech. Víla zalapala po dechu. S výkřikem na rtech padala do hlubin. „Hm, tady je někdo tak nedočkavý dalších úkolů, že se to rozhodl vzít zkratkou,“ poznamenala lidská žena. Ozval se tlumený dopad a vzlykot. Vyšší moc...
Denní věštec
Chcete vědět, co se děje za hradními zdmi?
Čtěte Denního věštce!
Ocenění
2022 – Projekt roku
2021 – Projekt roku
2021 – Šéfredaktor roku
2020 – Projekt roku
2019 – Projekt roku
2018
2015 – Projekt roku
