Listopadové proutí

Prosinec je tady a s ním skončila i možnost přispívat do listopadového kola Vrbového proutku.Což ovšem neznamená, že máte přestat psát – naopak, už od 1. 12. můžete přispívat do kola prosincového. Podstatnou informací je fakt, že od dnešního dne můžete hlasovat až pro tři nejlepší díla za měsíc listopad. Krátce si zopakujeme, jak vlastně postupovat: buď do brigády Sub Salix nebo mě do sovy stačí poslat stručný vzkaz, že jde o hlasování Vrbový poutek listopad. Do vzkazu můžete napsat až tři kandidáty, kdy nejlepší získá tři body, druhý pak dva a třetí jeden. Samozřejmě stále platí, že není možno hlasovat pro svou povídku, ale všichni autoři mohou poslat svůj hlas někomu jinému. Odměny zůstávají stejné – první místo získá na celý měsíc putovní Zlatý...

Citátové drabble IV. od Andrewa

Kolegyně Siny nám zaslala nejlepší příspěvky ze své soutěže Citátové drabble IV., tedy se i vy můžete pokochat tím nejhezčím na motivy tohoto citátu: „Všechno, co se dá spravit penězi, je laciné.“ – Erich Maria Remarque. Vstal a okamžitě si zase sedl. Chytil se za hlavu a zaúpěl. Včera to trochu přehnali a teď za to platí. Navíc… vzpomínal. Něco se stalo, ale…co? Nemohl si vzpomenout. Když zazvonil zvonek, hlava málem praskla. „Ty vypadáš,“ zasmál se Jarek. „Spals?“ „Nevím.“ „A co se včera stalo? Víš?“ „Nevím,“ zabručel. „Srazils toho Novákovic kluka. Je v nemocnici.“ Vykulil oči, dech se v něm zastavil. „Je to vážný?“ „Nevím,“ pokrčil...

Citátové drabble IV. od Inahe

Kolegyně Siny nám zaslala nejlepší příspěvky ze své soutěže Citátové drabble IV., tedy se i vy můžete pokochat tím nejhezčím na motivy tohoto citátu: „Všechno, co se dá spravit penězi, je laciné.“ – Erich Maria Remarque. Autorka: Inahe Yuri Wolfová Hlavu měl položenou v dlaních a vzlykal. Byl zvyklý, že se mu dostávalo pozornosti a všeho čeho chtěl. Měl peníze, byl bohatý! Rozmlátil auto na padrť? Koupil si nové. Propadal v pěti předmětech? Koupil si postup do dalšího ročníku. Právě ho opustila přítelkyně? Zaplatil si novou. Měl vše co chtěl každý jiný. Však teď se užíral smutkem. Bohatství mělo zaručovat štěstí, není-li pravda? Proč tedy nedokázal uplatit ji? Proč stále a marně držel bankovky v rukou. Říkalo se, že smrt se uplatit, nedá. Ještě...

Dvě srdce

Přišlo srdce k srdci, Tázalo se, Zdali cenu má jen Bát se noci A nepředvídat den. Přišlo srdce k srdci, Tázalo se, Zdali srdce druhé má dobré oči, Jestli brýle Nepotřebuje. Přišlo srdce k srdci A plakalo. Copak srdce moje, Šidí mne jen snad? Srdce na to: Srdce moje, Copak se ti zdá, Že bys byla zrovna má?

Miška

Myslela jsem si, že doktor žertuje, ale už to bude asi pravda. Jsem těhotná! Dozvěděla jsem se to poměrně nedávno. A ještě teď jsem v šoku. Prozatím jsem to budoucímu tatínkovi neřekla, asi počkám na vhodnou příležitost. V poslední době neustále přemýšlím, kdo nazval ranní nevolnosti ranními. Vždyť trvají celý den! Je mi neustále špatně. Minule jsem jenom ucítila nějakou vůni, a běžela jsem na toaletu. Skoro jsem to nestihla. Nechápu, jak někdo může tvrdit, že těhotenství je nejkrásnější část života ženy. A tohle mám vydržet devět měsíců! Neustále jsem podrážděná. Všichni mě štvou. Doktor mi říkal, že se mi teď budou měnit hladiny hormonů. Podle mě to nejsou hormony, ale celý svět, který se proti mně spiknul. Nikdo mě nenechá v klidu. Pořád někdo otravuje....

Zpět do Bradavic

V březnu 2011 byla vypsána soutěž „Velmi potterovský muzikál?“, kde měli soutěžící přeložit a zveršovat text písničky Going Back to Hogwarts (z dílny StarKidu), čili úvodního songu celého A Very Potter Musical. Soutěž byla rozdělena na tři části: na přeložený text písně do češtiny dle originálního děje, dále verzi pro naše poměry a poslední částí bylo píseň zazpívat s našim textem. A autor zde zveřejnil druhou část – tedy tu pro Hogwarts Online. První a druhý díl AVPM si můžete pustit zde: první druhýZpět do Bradavic Doma ve svém pokoji sedím, na registraci se těším a pilně vyčkávám jak na jaro tulipán. Už se šíleně těším, až ten odkaz spatřím a pomocí něj se ke kouzlům dostávám. Ano, už aby to bylo; proroctví se naplnilo! Všechny přijalo. Na...

Andělské sny

Cesta, ta je klikatá, ale nikam nevede, řekni mi, proč jsme čím dál, tím víc od sebe. Rozum tě na scestí zavede, je to jako kolotoč, který vede do nebe. Schod po schodu šlapeš dál, nevíš, co tě čeká, nejistota s dalším krokem tě pořád více leká. Ale pak ho uvidíš, tlukot srdce ucítíš, mluvit už zas neumíš a najednou už rozumíš. Před sebou máš anděla, co tě do náruče veme, poví, že nechce nic, jen tebe. Připadáš si jako v ráji, ale zas tu něco nehraje. Pak najednou se probudíš a realita vyhraje. Své sny bys chtěla prožít, ale nemáš na to sílu, osud ti ji sebral a nechal místo srdce díru. Ale tak to už má být, musíš to místo zacelit a naučit se sama žít. Naučit se nebrečet pro toho, kdo ti všechno vzal, víš, musíš to vydržet, vždyť život jde...