Zpravodajství pod vrbou

Únorové lístky se ještě pomalu snášejí k zemi a přináší s sebou dvě nové zprávy pro všechny návštěvníky čítárny. Se začátkem března skončilo únorové kolo soutěže Vrbový proutek. Ode dneška až do 15. března máte možnost zalovit mezi únorovými dílky a vybrat ta, co se vám líbí nejvíce. Pro ně pak můžete hlasovat – to, které umístíte na první místo, získá hlasy tři, další dva a třetí jeden. Hlasovat můžete pro dílka tři, ale klidně i jen jedno. A kam své lístky posílat? Buď mně, Janel Weil, do sovince, nebo do brigády Sub Salix. Abychom si zopákli odměny, nic se nezměnilo. První místo znamená pro svého držitele na celý měsíc putovní Zlatý vrbový proutek a finanční odměnu, finanční odměna pak doputuje i k jedincům na místě druhém a třetím. Doufám, že hlasů se...

Jak to bude dál? – 1. kapitola

Novinka čítárny pod vrbou – příběh na pokračování, o kterém mohou rozhodovat sami čtenáři. Deníkové zápisy zatím neznámé studentky nás zavádějí přímo do našeho hradu. Jak se bude její příběh vyvíjet? Hlasujte pomocí ankety, která vychází s každou novou kapitolou příběhu.Milý Deníčku, Trapná fráze na začátek… Tě pic, Deníku! To je ještě horší… Milý Trapáčku! No, prostě začínáme. Asi bych měla napsat něco o sobě, co kdyby tuhle snůšku blbovin někdo našel, ale vezmu to zkrátka… Jmenuji se Isolda. Ne, že by se mi to jméno líbilo. Podle mě patří na seznam deseti nejhorších jmen na světě hned za Mikulášem. Holt jsem poznamenaná tím, že moje máma si ráda hraje na intelektuálku a čas od času si poslechne nějakou operu, aby o ní mohla mluvit před...

Um básnický

Um básnický je darem, dím. Um básnický je sen i děs. Um básnický, ach, já to vím, je darem a je přece pes. Um básnický vám vnutí pero, um básnický vám zapěje. Um básnický však umí to, co umí stírat naděje. Um básnický je láskou, vášní. Um básnický vás zahřeje. Kdo má pak však mládež dnešní těšit, nežli dospěje?

Odplata

Děsivá krásou, hrůzostrašná zjevem, překypující zlobou brouzdá tímto světem. Život ji mučí, zemřít ale nemůže. Zůstala tu bez pomoci milovaného muže. Za dávné hříchy platí, duši svou zaprodala. Nechtěla bez něj zůstati, tak se ďáblu zaslíbila. Smutek ji sžírá, bolest ničí. V srdci hluboká díra, co je stále větší. Zůstala tu samotná, bez možnosti spasení. V kletbě polapená chodí světem zatracení…

Do poslední kapky 3.

* Pokojem čpěl zápach krve. Podívala se na své dlaně. Pozdvihla je k očím a sledovala krev temně rudou jak divoké růže. Pomalu se srážela. Byl to jediný důkaz o jejím činu v oné místnosti. Připálila si cigaretu a prkenně přešla k umyvadlu. Voda mísící se s její vinou zrůžověla. Všechno smyla. Do poslední kapky. *„Ano, nemáte se čeho obávat,“ odvětil hlas v pozadí. „Dejte mi ještě pár dní,“ ujistil ji. „Proč to tak trvá?“ naléhala. Na něco takového kalibru se čekalo těžce. Každý den očekávala šok a nebo úlevu. Nevěděla, po čem touží víc. „Dejte mi pár dní.“ Zavěsil. Sakra, proč se za každou cenu musel chovat tak podivně? Běhal jí z toho mráz po zádech. Její muž se už dobrý týden choval zvláštně podezřele. Byl na ni...

Kdybych tak mohl být… I. od Donatiena

Nejlepší příspěvky z prvního kola soutěže, které mělo toto zadání: „Kdybych tak mohl být knihou s tisícem příběhů…“ Autor: Donatien Green Kdybych knihou s příběhy já byl, vše bych si sám sobě vybájil. Ležel bych v polici v knihovně tiše, nebylo nic by tam kolem mě slyšet. Kdybych byl knihou – těžko si pomoci četl bych sám sebe za dne i za noci. Napsal bych příběhy o dešti, o sněhu, prožil bych sám v sobě tisíce příběhů. Kdybych se knihou teď najednou stal, ve dne by četli mě, v noci bych psal, za tichých nocí by slyšeli šustění, jak bílé stránky se v příběhy promění. Kdybych byl knihou, tak životů tisíce nesla by jediná knihovní police. Když všechny lidi by oklamal spánek, meče by řinčely v tichu mých stránek. Kdybych byl knihou – ta...

Kdybych tak mohl být… I. od Alby

Nejlepší příspěvky z prvního kola soutěže, které mělo toto zadání: „Kdybych tak mohl být knihou s tisícem příběhů…“ Autor: Alba Jacquelin Otevřel bych se Na první stránce Byla by bílá Jako to hedvábí Pohladil bych ji očima A pak začal psát Zlatým písmem Tisknul bych své pocity Tvořil světy Trávu na zeleno maloval Vítr opřel bych do plachet Černým kočkám Domaloval barevný svět Stránku za stránkou Příběh za příběhem Fantazie přece nemá hranic Tak jako...