Dospívání

Zavři oči, maličká, jen na chviličku a nemžourej! Já vím, zlaťoučká, jsi zvědavá, jen vydrž minutku! Vidíš, hloupoučká, stálo to za ten všechen povyk? Za ten pláč a vztek? Za to mlácení pěstičkami do imaginárních zdí? Vždyť jediné, co se stalo, je, že jsi vyrostla. Tak už přestaň plakat …slyšíš?

Konec války

Dnes končí válka, hlásá tabule na náměstí, chasa tančí. Pole zpívá elegii rudou o místě, kam raz půjdou všichni. Hřbitovní prostou hrudí vzlyky jak Růženka se budí ze sna. Spím ve slastném oddechu těch, co přežili v ořechu stínu. A ten spánek v míru dovoluje míti víru v zítřky.

Jednou slunce nevyjde

Slunci hrajou pohřební však není to konec dní ještě můžem tancovat! Vína na džbán poslední v temně temném poledni si (nej)krásnější akrobat na stříbrné niti dětství.

Jarní konverze

Ať rouhač, či ateista (jde o úhel pohledu), dozajista nečistá teď modlím se o jaro. Žadoním jak malá holka (prý jsem jí kdysi byla) o špetku slunka, co z písní pana Kryla zbyla. A ač nevěřím na zázraky (nebo to aspoň tvrdím), není čas na rozpaky, teď je ho potřeba, vím – přijde!

Strach strach strach těžký rachot zubů prokousnutá dáseň hustá horká prvokrev valí se valí se valí se zmačkaný kapesník kolem špína špína nesněží neprší nesvítí slunce jen nic nic nic.