Matka

Báseň ze soutěže Tematický čtvrtek. Melodii nevytvoří jeden tón na jedné struně, i když mnozí chtěli zpupně zvnějšnit sami, čímže hoří: takoví lidé jsou choří. Čichej zvuk, ať slyšíš vůně. Neboj se a nebuď němá. Vydáš, třebas celá bledá, plod, jenž uzrál ve tvém lůně bez kalhot a beze sukně. Hudbou sfér buď naplněna, předzjednanou harmonií. Struny chvějí se a svíjí, a tam, blízko, jak ozvěna, kterou přivolává žena, jak klikatá čára zmijí, jako cesta na onen svět, po níž každý touží letět, jako snaha komedií cosi volá: Nastav šíji! Kdo by dbal na letopočet! Čas a věčnost líbají se – dvě písmena dlící v knize – pohled skrze vitráž rozet: přenos, předání a...

Kapitola druhá: Hra

Marlock je podnikatel z Irska (alespoň to o sobě říká). Vyrobil a poslal do oběhu dvě počítačové hry. Jedna se dostane do rukou Martymu a Jackovi. Doma to Martyho vcucne do počítače a hned na začátku se pozná s krásnou dívkou Stellou z Anglie. Ta získala druhé vydání hry. Podaří se jim překonat všechny mise a zarazit tak přicházející konec světa?„Ráčí si milostpán konečně vybrat tu hru?“ zeptal se netrpělivě Marty. Jack se už rovnou hodinu přehraboval ve hráh. Včera oslavil čtrnácté narozeniny a jako dárek si směl vybrat jednu počítačovou hru. Jack si ne a ne vybrat. Jack a Marty byli už dlouho nejlepší kamarádi. Vypadali skoro stejně. Mnozí by si mysleli, že jsou to bratři. Oba měli kaštanově hnědé vlasy a zelené oči. Jack byl z těch dvou mladší a...

Krabička snů

Všechny své sny schovávám si do krabičky tak malé, snad na celoživotní ta přání, zamknu snadno, když vlastním klíčky, jednou je snad odhodím. Zamknula jsem kariéru, školy, úsměv, sebe… a víko na mne leží jako nikdy nic. Když slyším dutý klepot záchranáře …nesnaž se mi vyjít vstříc. Všechny své sny schovávám si do krabičky, tam, kde barevné je nebe, slova nouze přichycená přes kolíčky, zamknula jsem kariéru, sebe a i Tebe.

Panoptikum

Tichá hudba prorážela vzduch okolo mě a já začínal rozeznávat jednotlivá slova. Něžný dívčí hlas mě vábil a okouzloval. Všechno bylo tak známé, i když jsem nemohl pojmenovat krajinu, kterou jsem kráčel… ***„Po noci nenastal den a po dni nepřišla noc. Život je podivnej sen, ve smrti ztratí svou moc. Ztratí svou moc…“ Zahlédl jsem pár postav v dáli, pojil nás stejný směr… Netušil jsem, co se se mnou děje. Nechápal jsem se, ale ten jímavý hlas tu byl stále. Slova se zarývala až do morku kostí a já nemohl odolávat jejich pozvání. „V nastalém tichu je tma a v ní se popelí strach. Kdopak ho asi teď má? Kdo z vás už překročil práh, kdo z vás, kdo z nás… Kdo z vás, kdo z nás?“ Nevěděl jsem, o jakém strachu to zpívá, ale...

Pochyby

Nevím, jestli mám tě ráda, nevím, jestli miluju. Pravdu říci nedokážu, vím, že pořád chybuju. Jednu chvíli samá láska, v druhou zase pochyby. Ta láska je pouhá sázka, máme právo na chyby. Doufám, že to bude lepší, že se jednou naučím, jak se smutek stane menší. Až tě zase někdy spatřím, usměju se. A řeknu pravdu do očí.

Únorové probuzení

Lednové zdřímnutí dospělo ke svému konci a v čítárně pod vrbou se už zase něco děje!Po vánočním shonu najednou přišla chvilka oddechu a celá čítárna zapadala sněhem. S prvními jarními paprsky slunce, které rozzářilo celé okolí, se však Sub Salix opět probudil a hlásí se všem čtenářům s novými dílky a příspěvky. Samozřejmě jsou vítáni i všichni noví autoři (nejen) z řad nováčků. Pokud jste nějakým způsobem literárně činní, můžete svá dílka pod vrbou zveřejnit, získat tak zpětnou vazbu a přivydělat si nějaký ten srpec. Řiďte se dle návodu na hlavní stránce, v případě dotazů není nic jednoduššího než kontaktovat sovou Janel Weil. Únor plný inspirace přeje celá redakce...

Vánoční stromeček 2012

Štědrý večer nastal, koledu přichystal a pod vrbou se urodilo několik vánočních dárečků. Pojďte je společně rozbalit. Čítárna Sub Salix přeje všem krásné Vánoce plné dárečků, pohody, klidu a radosti. Andy Uroboros Anseiola Jasmis Rawenclav Elizabeth Gibsonová Samantha Ulvenová Betelgeuse Orionis Ywa od Roztodivných Janel Weil Anet Small Witch Emily Smith Mrzimor Zendaer...