Deník všech tajemství

Je to o holčičce, která objeví deník své matky, začne v něm číst a dozví se v něm velmi zajímavé věci.A nakonec se dozví, že její příbuzná je ve skutečnosti její nejhorší kamarádka, a tak se s tím snaží vyrovnat. Podaří se jí to? Nebo se s tím nesmíří a bude ji nenávidět ještě víc? To vše se dozvíte v mé knížce.Tak si ji pozorně přečtěte a budete vědět to, co nikdo jiný. Byla jedna holčička, která se jmenovala Hanička. Byla to úplně normální dívka a měla jen jednu nejhorší kamarádku – Elišku. Ale jednou Hanička našla deník své maminky. Nikdy ji číst nebavilo, ale najednou se do deníku začetla a nemohla přestat. V deníku zjistila několik věcí, ale ta věc, která jí pořád vrtala hlavou, byla ta, že se v něm dozvěděla, že je její příbuzná ve skutečnosti její...

V zajetí času – 5. kapitola

Špatný den Zaraženě se šoural domů. Na oslavu ho přešla chuť. V ústech cítil hořkou pachuť, kterou si nedokázal vysvětlit. Utěšoval se tím, že nikdo neví, odkud je. Už to domů měl jen několik desítek metrů. Těšil se na horkou vanu a snažil se myslet na něco pozitivního. Udělal to pro lidi a za tím si stál. Spíš než horkou vanu dostal náhle ledovou sprchu. Ponořen v myšlenkách zabočil za roh. Před domem stálo policejní auto, mělo zapnuté výstražné majáčky a jedny dveře byly dokořán. Na ulici jinak nikdo nebyl. Rychle skočil zpátky za roh a jedním očkem pozoroval, co bude. Z jejich vchodu vyšli dva strážníci. Třetí vystrkoval hlavu z okýnka. „Tak co? Našli jste ho?“ „Nikdo tu není,“ zakroutili hlavou oba naráz. „Třeba o tom ví?“...

Moje první hůlka

Když jsem dostal dopis o přijetí na Bradavice, vůbec jsem nevěděl, co mě čeká. Byl jsem plný očekávání, ale trochu jsem se i bál. První položkou na seznamu byla Hůlka či kouzelné párátko. Rozhodl jsem se tedy pro hůlku. Zašel jsem do malého krámku na Příčné ulici – U Ollivandera. Poté, co jsem vstoupil do dveří, na mě pohlédl pan Ollivander. Dal mi do ruky cypřišovou hůlku. Jemně jsem s ní máchl a vypadaly mu všechny vlasy! S hořkým obličejem mi dal druhou. Po máchnutí jsem mu zapálil nový kabát. Ale ta třetí… V mé ruce jen zářila. Vybrala si mě.

Bloudění Duše

Slunce už k obzoru promlouvá, s lomozem utichá krajina, duše si kolkolem proplouvá němá a svlečená. Nejprve smutek ji do naha vysvlékl, do rohu odhodil, otupil, zapomněl, pusu jí zručně a důkladně zalepil, pouta nasadil, oslepil, oněměl. Bloudí teď na rukou svázaná, nevidí den a nepozná noc, vůle i mysl je zlámaná, je toho na ni už moc. Tu náhle vysvitne paprsek Měsíce, paprskem zalechtá, pohladí, pozdvihne, nahne se k ní a pak něco jí zašeptá, pošle jí polibek, povzbudí, zahřeje. Už není tak zcela bezmocná, naděje pomalu se vkrádá, němá a slepá a svázaná s osudem konečně se...

Otrava láskou

Z jeho očí bude zářit láska, v tu dobu však pohár s jedem praská. Tok jedu zastavit musíš, kapku šílenství přitom okusíš. Miluješ-li ho však z pravé lásky stále, čti tuto báseň dále. Co bys pro něj neudělala, kdyby umřel on, též umřít bys chtěla. Dnes na obědě číši s vínem pozvedne, ale zastavit ho musíš, než napít se stihne. Jinak k zemi se mrtev skácí, z jeho očí se však láska nevytrácí. Poslední slova „Miluji tě!“ špitne ti do ucha, z tvých očí jenom slza uniká. Tak skončí románek váš, pokud nic...

V zajetí času – 4. kapitola

Vyzrazení Ležel ve své posteli, půlkou těla na zemi a půlkou na matraci. Divoké sny se postaraly o takovouto divnou polohu. Zdálo se mu, že si to šéfredaktor rozmyslel a naprášil ho. Když mu někdo zabušil na dveře, s leknutím se probudil a zbytek těla se také sesunul na podlahu. Nepříjemně studila, a tak rychle vyskočil a sáhl po kraťasech a nějakém tričku. Ulevilo se mu, když zjistil, že to byl jen sen a nikdo na dveře nebuší. Venku se ženili všichni čerti. Obloha byla úplně šedivá a na okno dopadaly velké sněhové vločky. James stál nějakou dobu u okna a se škodolibým úsměvem na tváři pozoroval chodce, kterým to na namrzlém chodníku klouzalo. Někteří si drželi čepice, aby jim je vítr neodvál, a někteří se snažili natáhnout bundy tak vysoko, jak to šlo, aby jim...

Prázdniny

Jsou prázdniny, období klidu. Všichni jsme tak nějak na začátku rádi, že nemusíme plnit úkoly, eseje, mimořádné domácí úkoly a bůh ví co ještě. Později se to ale změní. Ke konci těch dlouhých prázdnin nám začíná chybět ten shon, když nestíháme uvařit lektvar nebo procvičovat kouzla do Obrany proti černé magii. Nakonec nám budou chybět i profesoři a jejich hodnocení! Však si to přiznejte, jak vždy nedočkavě čekáte na hodnocení všech úkolů, které jste napsali! O prázdninách máme ale čas si naplánovat všechno, co budeme chtít udělat v dalším roce. Například které předměty si zapíšeme. Takhle to alespoň vidím já.