Ľalia medzi tŕním – časť 4.
O týždeň neskôr. Veleslava aj Eirik spolu vošli do Veleslavinho dávneho rodiska. Eirik mal tú výhodu, že sa naučil Veleslavin rodný jazyk. Ľudia sa za nimi obzerali, až kým nedošli k obydliu jej otca, náčelníka rozsiahlejšieho kmeňa. Keď k nemu prišli, zastavili ich vojaci a jeden z nich sa opýtal: „Koho hľadáte?“ Veleslava sa nadýchla a odpovedala svojou rodnou rečou: „Hľadáme Rodana, pána tejto osady.“ „V akej súrnej veci ste prišli?“ „Posiela nás jeho dcéra. A máme mu odovzdať odkaz, ktorý je určený práve len jeho ušiam.“ „Ohlásime vás. A žiadne finty.“ Vošli za strážami do domu. Prešli chodbou, ktorá viedla cez kuchyňu do ich hlavnej izby, teda pracovne. Vojak si kľakol a povedal: „Môj pane, títo cudzinci prišli s tým, že majú pre vás správu od vašej...
* Příběhy z kostek: Hogwarts‘ Story Cubes *
Milí čtenáři, spisovatelé, i další návštěvníci naší čítárny, jak zřejmě víte, v prosinci jsem v rámci soutěže získala spoustu obrázků na unikátní bradavické příběhové kostky po vzoru mudlovské hry Story Cubes. Díky Vám jsem tak mohla devět kostek opravdu vytvořit a teď se můžeme směle pustit do hry! Soutěže s příhodným názvem budou vypisovány průběžně – dnes začíná první z nich. Soutěží bude celkem 10, což je poměrně vysoké číslo. Pevně věřím, že se ale takové výzvy nezaleknete a pustíte se do ní s literární vervou sobě vlastní. První vrh kostkami dopadl následovně: Přeji příjemnou zábavu! Autory všech obrázků na kostkách jsou Ashley Bayer, Ashley Carson, Indris Elwinor, Isabell Tenebris, Lee Baker, Lessien Posie, Ludovic Astier, Melisa Pestrá a Saphira Zoey...
Déšť
Dešťové kapky něžně poskakují, za hudby bouřlivé. Do šedých mráčků se obují, když líbají vílám nohy milostivé. Proplétají se tam a zpět, kapičky nezbedné. Zatím jen křísí zvadlý květ, louky pohledné. Chaos, blesky a bouře, kamarád být se nezdá. Ale pak, když se oblaka změní v hromady kouře, se chaos z blesků a bouře nebezpečí jen zdá. Květiny se zdravé zdají být, když z půdy raší ven. Dešťovou vodu mlčky začaly pít, a dál si nechávají zdát svůj sen. Po válce víl přírodních, objeví se duha. Nemusíme mít strach z povodní, když hrom a blesk už není náš sluha. Redakční úpravy provedla Helenia...
* Zavíráme Šperkovnici královny Magdalény *
Na podzim 2018 jste mohli být svědky otevření malé ebenové skříňky, již královna Magdaléna dostala v dětství a místo drahých šperků v ní shromažďovala skutečné poklady – drobné předměty, které jí připomínaly důležité chvíle jejího života. Proběhlo sedm kol pisatelské soutěže, v nichž jste mohli do královniny šperkovnice tyto malé střípky přidávat a skládat tak kousek po kousku životní příběh Magdalény, která prožila téměř celé 18. století. Šperkovnice nyní obsahuje na pětatřicet předmětů, za což patří nesmírný dík všem autorům, kteří jimi přispěli, ať už v jednom kole nebo hned v několika. Bylo to následujících sedmnáct spisovatelů: Áine Adair, Amanda Wright, Andra Tigers, Claire Shepard, Gita Hrdličková, Hannabell Cavanaugh, Harley Montgomery, Hetty...
Z paláce Šalamounova: Rozpolcená
Je vidět, že restaurátorské práce jsou velmi složité. A my si to opět potvrdili, když se nám nepodařilo zachránit dvanáctý svitek. Nadšení restaurátorů možná i právě proto opadlo, a tak se k pracím na třináctém svitku dostavil pouze pan Nebelbrach Mechacha. Naštěstí je však velmi šikovný a pod jeho prsty se na světlo světa prodral nový příběh, který si právě můžete přečíst. „Jak to vypadáš?“ zeptal se Prospero své dcery Lady. „Copak takto chodí oblečená lesní víla? Měla bys nosit lehké šaty, ve kterých se dobře tančí na palouku. A ty boty, odkdy nosí víly boty? Musí tě tížit. Hodilo by se to možná pro lidskou princeznu, pro nějakou princeznu bojovnici, která chce být zároveň krásná, ale určitě ne pro dceru krále duchů. A co sis udělala se svými zlatými vlasy?...
Jiskra
Báseň zaslaná do předmětu Literární seminář – poezie. Autor požádal o anonymní vydání. Zářící jiskra, ta letěla jako šíp, chtěla svět objevit, chtěla pryč jít. Toužila poznati veliký svět, toužila se vznést, toužila vzletět. Kampak však dopadne, přežije snad? Čeká ji budoucnost, nebo snad pád? Dopadne do hlíny, nebo do domova stromů? Ví jiskra to, že nevrátí se již domů? Bude dál zářit jako zlatý míč? Jako slunce, jež ke všemu je klíč? A nebo usne spánkem věčným, kterým usínají ty princezny, slečny? To vážně nevím, přísahám. Až mi to poví, řeknu Vám. Redakční úpravy provedla Helenia...
V hlubinách temna – 2. kapitola
Pokračování povídky sepsané v rámci soutěže Nedokončené poklady. * „Zpátky k tobě domů,“ vyslovil tiše. Domů? Ale jak toho chce dosáhnout? Jak se odsud mám dostat domů? A jak jsem se vůbec dostala sem? Byla i má matka záhadným způsobem přenesena do ještě záhadnější země, Marconie? Z úvah mě vytrhl hlas druhého chlapce, Darka. „Jaké jsou další pokyny, Morgane?“ zeptal se a pak si mě s nedůvěřivým výrazem změřil, snad jako by se domníval, že je mám v plánu zabít nebo něco podobného. „Půjde s námi,“ oznámil mu klidně. „Ale Morgane, to snad nemůžeš myslet vážně? Opravdu chceš s sebou vzít špeha?“ mračil se na něj Dark, zřejmě se mu tato možnost příliš nelíbila. Pohled, který na mě vrhl, působil skoro vražedně. Pak svou pozornost opět přesunul k Morganovi. „Myslím to...
Denní věštec
Chcete vědět, co se děje za hradními zdmi?
Čtěte Denního věštce!
Ocenění
2022 – Projekt roku
2021 – Projekt roku
2021 – Šéfredaktor roku
2020 – Projekt roku
2019 – Projekt roku
2018
2015 – Projekt roku
