Probuď se, nebo zemřeš – 2. kapitola

Druhá část příběhu do Spisovatelského klání… … nalistovat první kapitolu * Bezradně jsem hleděl před sebe. Tohle se přeci nemohlo stát. Ale stalo. Byl pryč a já díky své neschopnosti nezvládl udělat vůbec nic. Klesnu na kolena a snažím se uklidnit. Hlavou se mi honila spousta myšlenek. Bylo by to jinak, kdybych byl schopen ovládnout to co je ve mně? Zachránil bych ho? Vůbec bychom tu nemuseli sedět. „Ciri!“slyšel jsem křik jako by z dálky. „Ciri!“přibližovalo se to a já pak cítil na svém rameni něčí ruku. Trhnu sebou a otočím hlavu, kde uvidím Rianu. Párkrát překvapeně zamrkám a slabě polknu. „Ri…,“zamumlám a stále značně vykolejený jako bych si to nedokázal připustit. „Co se stalo?“ptala se a sevřela mě v náručí. Přišlo mi jako bych z jejího...

Pronásledovaná – 2. kapitola

Druhá část příběhu do Spisovatelského klání… … nalistovat první kapitolu * Kapitola druhá – Pocity Dívka zděšeně vykřikla a prudce se otočila. Vytřeštěnýma hnědýma očima pátrala po setmělém pokoji za sebou. Srdce jí bušilo tak, že jí bolela hruď. Zrak jí klouzal po jednotlivých kusech dřevěného nábytku a mysl se připravovala na setkání tváří v tvář s tou děsivou bytostí, kterou kniha popsala. Ale nic se nedělo. Pokoj byl stále takový jako vždy. Knihy byly na svém místě pečlivě seřazené v knihovně, květiny tiše odpočívali na okně a polštáře se líně válely na křeslech na druhé straně konferenčního stolku. Petra se zmateně zarazila, ještě jednou se pomalu a velice pečlivě rozhlédla po pokoji od jednoho koutu k druhému a pomalu se začala uklidňovat....

Jen jednou člověkem – 2. kapitola

Druhá část příběhu do Spisovatelského klání… … nalistovat první kapitolu * Zdálo se, že se z vyšších velitelů výzkumu v pevnosti vytratila veškerá radost. Mrazivá a dusná atmosféra, která tu teď nastala, byla tak hustá, že by se dala krájet nožem; bylo naprosto neuvěřitelné, že v ní lidi stále dokázali pracovat a vyvíjet snahu o výzkum. Přesto však bylo zjevné, že v hlavním velitelském štábu něco není v pořádku. Nikomu nemohly uniknout nevraživé pohledy, které si Derrick Wilkins vyměňoval se zbytkem velitelství. Do Velké schůze zbývaly dva dny a Derrick pořád neměl ani ponětí, jakým způsobem bude svoje postavení v pevnosti hájit. Navíc posledních několik dní velice špatně spal; pronásledovaly ho noční můry, které byly srovnatelné, ne-li ještě horší...

Anyon – město magie – 2. kapitola

Druhá část příběhu do Spisovatelského klání… … nalistovat první kapitolu * Velkou ironií města mágů je to, že vás magie prozradí více než cokoliv jiného. Mágové dokáží vnímat magii okolo sebe. Je to částečně vrozený smysl, částečně důsledek mnoha let cvičení. Tak jako prostí lidé mají pět smyslů, tak mágové mají šestý. A proto nejjednodušší způsob, jak projít Anyonem v utajení, je zvolit prostý oděv poutníka, ideálně s brašnou plnou nějaký cetek a pohybovat se bez magie městem. Nikdo na úrovni si vás ani nevšimne a pokud moc nesmrdíte, tak ani prostá stráž se s vámi nezalamuje. A Markus toto dobře věděl. A tak v prostém oděvu, hlavu zpola zakrytou, úmyslně lehce ušpiněnou sazemi z komína. Potloukal se městem, posedával u krčem, obhlížel trh. Zkrátka...

Nebezpečná láska – 2. kapitola

Druhá část příběhu do Spisovatelského klání… Upozornění: Není vhodné pro čtenáře mladší 15 let. Obsahuje sexuální scény, násilí a vulgarismy. * … nalistovat první kapitolu 17 dní před… Ztratila jsem pojem o čase. Mé tělo bezvládně sedělo na podlaze a oči se nedokázaly odtrhnout od babiččina mrtvého těla. Nevěděla jsem co mám dělat. Měla jsem se bát? Byl pachatel ještě uvnitř domu? Mé myšlenky se mou hlavou vlekly šnečím tempem. Nebyla jsem schopna racionálního myšlení. Po nějaké době mi došlo, že bych na místo měla zavolat policii. Pomalu jsem zvedla ruku, nasměrovala ji do kapsy a tam nahmatala mobil. Podařilo se mi ho odemknout až na čtvrtý pokus. Chvíli mi i trvalo, než jsem si vybavila číslo policie. Sotva vteřinu se telefonní číslo vytáčelo a už...

Příběh z kostek: Leila

Double-drabble sepsané do druhého kola soutěže Hogwarts‘ Story Cubes: Příběhy z kostek. Autor požádal o anonymní vydání. * Leila se posadila a přemýšlela nad událostmi posledních dnů. Od průplavu tou strašlivou soutěskou uběhl sotva týden, ale Leile se zdálo, že už je to celá věčnost. Nikdy se nedalo říct, že by byla zrovna křehkou dívkou, přesto jí její nové zkušenosti nedávaly spát. Přemýšlela o všem, co se stalo, a dokonce si říkala, že by byla raději týden bez vody někde na poušti, než další hodinu na téhle plachetnici. Čas jí plynul pomalu; krátila si ho tím, že sledovala písek v přesýpacích hodinách, jak se tiše a výmluvně sype dolů. Najednou se z paluby ozvaly nějaké rány a křik. Pro Leilu to nebyl žádný hlavolam. No jasně, pomyslela si, kapitánovi...

Příběh z kostek: Svádění marnění

Double-drabble sepsané do druhého kola soutěže Hogwarts‘ Story Cubes: Příběhy z kostek. „Mám ráda dobrodružství,“ řekla žena. „Já také. Proto jsem sestrojil toto,“ ukázal z okna na dvorek, kde stálo kolo s křídly a vrtulí. „Návod jsem našel v ježkovi v kleci.“ „Myslela jsem, že byl zničen.“ „To si Foglar vymyslel. Ale já jsem se dozvěděl, že Rychlé šípy plánek získaly. Koupil jsem ho od nich za bednu hroznového vína. Kolo jsem sestrojil, jak vidíte, a zažil jsem na něm již spoustu dobrodružství.“ Na chvíli se odmlčel a pak začal vyprávět. „Onehdy jsem si řekl, že se proletím nad Saharou. Bylo mi tam velké vedro, inu, poušť. Naštěstí se spustila bouře, lilo jako z konve. Přistál jsem u lesa a schoval jsem se pod stromy. Vtom jsem uslyšel zavytí. Byl to vlk....