12 měsíců v kimonu

Na scénu přichází ulovený bobřík tajemných dálek v podání slečny Newiky Shelley Lovecraft, která bez zaváhání pro svého prvního bobříka složila dvanáct krásný haiku básní.     Leden Barevný výbuchExploze světel zítřkaZačal nový rok   Únor Krátký to měsícSněhu první květinyStále je zima   Březen Ač jaro, zimaZpěv, tání, květy, mlhaAč zima, jaro   Duben Šprým na oblozeDuha střídá slunce mrakZelená se svět   Květen Girlanda kvítíStromy v hávu svatbyPřekrásný to čas   Červen Jahody zrajíVše v přírodě jásáLéto začíná   Červenec Slunce paprskyVodou nohy smočit jenLásky letní sen   Srpen Mizí zlatý klasDny horké, v noci chladMlha k ránu   Září Na drátech ptáčciDrak létá z papíruListí se barví   Říjen Žije přírodaZáře slunce pozdníhoDuhový háv dne   Listopad Duhy pán...

Bobřík s toulavými botami

Dovolte nám představit vám bobříka toulavých bot uloveného slečnou Bibi Anne. Slečna se rozhodla si získat bobříka formou básně. -*- Byl jednou jeden bobřík a ten šel do světa, rodiče mu říkali, že prý je popleta. Správný bobr doma čas svůj tráví přece, buduje své stavby na široké řece. Bobřík tento ale toulavé botky měl, na tradice a rady proto zapomněl. Do ranečku buchtu a dvě mrkve si dal, a na pozdrav rodičům pěkně zamával. „To je svět tak veliký?“ Oči vykulí, doma dosud nejdál byl jen za svou postelí. Kouká, kouká na pavouka, který hbitě síť svou souká. Pak zamává na myšku, co vykukuje z pelíšku. Se zajíčkem o mrkvičku rozdělí se za chviličku. Pak putuje dál a dále, nožky ťapou hbitě stále. Vysoké hory obdivuje, přes které silný vítr duje. Sejde...

Dcera ulice

První odvážnou lovkyní bobříků je slečna Claire Shepard, která se odhodlala ulovit bobříka Sta chvil! Země chladne. Sněží a bosé dívčiny nohy nejdřív nepříjemně štípou, potom bolí a nakonec začínají být necitelné. Není to tak hrozné. Už si zvykla, na ulici je dlouho. Nemělo to tak být. Matka to říkala. „Musím si jen najít práci. Musíme sehnat peníze. Slibuji, že pak se všechno zlepší,“ šeptala Sophia své desetileté dcerce, která usínala s hlavou položenou v jejím klíně, zatímco ona seděla opřená o zeď domu. Lhala. Matka si žádnou práci nenašla, protože onemocněla a ženu z ulice nikdo neošetřil. Zemřela. Dítě se bálo. Bálo se lidí, protože to oni tohle zavinili. Oni mohli za to, že Anna nakonec zůstala sama. A tak se skrývala, kde se dalo, jen aby se s nikým...

Kouzelníci od vrbového jezera

Jistě jste zpozorovali, že se kolem čítárny začala pohybovat bobří rodinka. Však už jste si mohli v soutěžích rodinku prohlédnout a vybarvit jejich černobílé zobrazení. Možná jste i hádali, copak tu ti bobříci asi chtějí a proč jim Vrba poskytla útočiště. My Vám to nyní rádi prozradíme! Možná jste při procházení mudlovským světem zaslechli vyprávění o Hoších od Bobří řeky. Pokud jste měli dostatek času a zaposlouchali se, věřím, že jste museli být, tak jako my, očarováni. Vždyť oni Hoši od Bobří řeky byli tak soudržná skupina, která pod vedoucím Rikitanem dokázala vše, co si usmyslela. Nepřipomíná vám to něco? Ano! Jako by šlo o kolej studentů z Bradavic pod vedením kolejního ředitele. Kdo ví, třeba náš hrad míval i pátou kolej, jejímž...

Strach

Strach. Pocit, který jsme každý z nás ve svém životě alespoň jednou zažili. Emoce, kterou nikdo nechceme cítit. Přesto díky němu může vzniknout jedinečné dílo. A vy máte možnost si jej přečíst. Kúzlo noci tmavej, objíma ma ďalej. Kráčam stále vyššie, to kúzlo je fakt silné. Uvažujem, strácam sa. Kochám či burím sa? Kráčam ďalej a príroda? Vie, že niečo mi uniká. Ja sa však ďalej trápiť nebudem, ale príroda vie, že ďalej nezájdem. Veď dobre mi je aj v tej ulite. Že nevyjdem to viem určite. Že nezažijem všetko nádherné, pokiaľ ďalej nezájdem. No ja v sebe odvahu nevidím. Skrývam sa radšej medzi ihličím. Redakční úpravy provedla Eillen McFir...

Letní okamžiky

Léto se pozvolna blíží ke svému konci. Kouzlo haiku však opět dokázalo navždy zachovat krásu letních okamžiků. Pojďte si společně zavzpomínat, jak krásné léto to letos bylo.     Rozkvetlá loukaslunce pohladí květyléto je tady. Slyším déšť kap kaptráva se zazelenákrajina žije. Doba horkých dnízmrzka stéká po prstechdo sklenky dám led. Motýl na loucepoletuje květ na květtřepotá křídly. Ovocný nanuktiše taje na stolevčela si cucne. Dívka se smějecopánky poskakujína žlutém tričku. Autobus frčído dálky nás zavezezábava čeká. Ptáci zpívajíslunné ráno vítajíkočka zapřede. Rosa na trávěvíly tančí po loucekvětiny kvetou. Loďka na vlnáchdál na moře si plujesvoboda čeká. Pohoda a klidprocházím se přírodouslunce mě pálí. Krásná přírodavlak po kolejích drncášaty zavlají. Dámy...

Jarní probuzení

Moji drazí spisovatelé a čtenáři, ani nevíte, jakou radost jste mi udělali! Má druhá výzva opět přinesla nádherný příběh! A já vám všem za něj děkuji. Navíc se tentokrát zúčastnil úplně každý, kdo se přihlásil. Nikdo nepromeškal možnost přidat svůj střípek do příběhu. Ale dost již bylo zbytečných slov. Užijte si příběh Jarního probuzení, který pro Vás sepsalo celkem 18 osob a jeho délka se vyšplhala na úctyhodných 2700 slov a umístila se na druhém místě Udílení novinářských cen roku 2020. Vaše Vrba -*- Jsem potulným bardem, co prochází svět.Dnes šel jsem na západ a zítra jdu zpět.Poslyšte příběh o skutku, co z jara se stal.Ten příběh už poslouchal i samotný král! Napněte uši své, jen jednou jej vyjevím.Pak krásu vašich dcer na večer objevím.Teď nalij mi,...