Bobřík s toulavými botami

Bobřík s toulavými botami

Dovolte nám představit vám bobříka toulavých bot uloveného slečnou Bibi Anne.

Slečna se rozhodla si získat bobříka formou básně.

-*-

Byl jednou jeden bobřík a ten šel do světa,
rodiče mu říkali, že prý je popleta.
Správný bobr doma čas svůj tráví přece,
buduje své stavby na široké řece.

Bobřík tento ale toulavé botky měl,
na tradice a rady proto zapomněl.
Do ranečku buchtu a dvě mrkve si dal,
a na pozdrav rodičům pěkně zamával.

„To je svět tak veliký?“ Oči vykulí,
doma dosud nejdál byl jen za svou postelí.
Kouká, kouká na pavouka,
který hbitě síť svou souká.

Pak zamává na myšku,
co vykukuje z pelíšku.
Se zajíčkem o mrkvičku
rozdělí se za chviličku.

Pak putuje dál a dále,
nožky ťapou hbitě stále.
Vysoké hory obdivuje,
přes které silný vítr duje.

Sejde pak dolů – do údolí,
nožky ho tedy pěkně bolí.
Pozdraví rybky- ty mají nápady,
prý s bobříkem ve vodě si dají závody.

Slunce se však už pomalu
kloní k nočnímu obzoru.
Bobřík zívne, a tu ho napadne,
že i doma to bývá zábavné.

A tak do mechu si lehne,
a potom se ani nehne.
Spánek sladký na víčka
klade noční písnička.

Půlnoc je tu, vánek věje,
bobřík se chladem trochu chvěje.
Kouzla-čáry od maminky
přenesou ho do postýlky.

Bobřík dál sní o cestování.
Všechno se mu zdálo? Páni!
Každý den však má svůj smysl,
nechce být doma jako sysl.

Z postele vstává, div se pane!
Botky má celé prošoupané.
Byla to skutečnost anebo sen?
Byl včera venku celičký den!

Redakční úpravy provedla Eillen McFir Elat

1 komentář

  1. Charlie Ann Whitaker
    Zář 16, 2020

    Tak to je parádní! Hrozně milá, úsměvná básnička. Mít malé děti, tak je to hned naučím 🙂

Odeslat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *