Alice: Kult zla – 5. část
A zlo povstalo „Máme práci, Alice,“ zopakoval Ten, který přináší noc, „a proto si musíme přichystat nějaké to nádobíčko. Následuj mne.“ Zavedl Alici po několika příkrých schodištích až do podzemí svého sídla, kde se nacházela zbrojnice. Vešli dovnitř, vidět však bylo jen na pár kroků, neboť v místnosti panovala temnota. „Jak bych to jen řekl… Rozhlížej se, vybírej.“ Luskl prsty a před Alicí se zjevil obrovský prostor vyplněný kovovými regály, stojany a držáky – v každém z nich se skvěla zbraň nebo zbroj. Bylo jich takové množství, až oči přecházely. Alice se málem zavzdušnila, když spatřila vitríny, v nichž ležely útočné pušky. „Ani se nebudu ptát, zda na to máte papíry.“ Hodila po muži pohledem a dodala....
Alice: Ďáblovo oko – 5. část
Když byla Alice ještě nevinné děvče, ráda si hrávala s svou sousedkou Májou veknu. Bylo jim jedno, jaké je počasí, vyhrály si za všech okolností počasí. Jednou se však nevydařilo vše podle plánu. „Je to opravdu bezpečné? Jseš si jistá?“ ptala se Alice její kamarádka Mája. „Nebuď srab, ten led je pevný a my si krásně zabruslíme!“ vyhrkla Alice, přičemž si nasazovala nové brusle, které dostala od matky na Vánoce. „Víš, mně se to nezdá. Já si raději počkám, až si pár koleček odjezdíš ty, tak se taky přidám. Ju?“ řekla Marie. Alice se opatrně přiblížila k zamrzlému jezeru, postavila se na led a když si ověřila, že se nepropadne, začala jezdit po obvodu jezera. Předváděla různé kreace a nejvíce ji bavila holubička. „Tak už jdeš, sralbotko? Nebo se stále bojíš?“...
Alice: Ledový příběh
Alice nebyla při probírání uplynulých dnů ve sprše, jak bylo jejím běžným zvykem. Ráda by tam došla, ale byla slabá a ještě lehce drkotala zuby při pomyšlení, co všechno se stalo či se mohlo stát. Když zavřela oči, viděla pláně plné čerstvého sněhu, pod nohama cítila jeho křupání, a ruce měla celé studené a lehce v křeči. Prostě nebyla ještě tak říkajíc ve své kůži – o tom ostatně svědčil i fakt, že ač byl víkend za dveřmi, stále měla zelené vlasy z minulého týdne. Otevřela oči, přitáhla si peřinu víc k tělu a cítila teplo, které ji celou prostupovalo. Pomalu se uklidňovala, nechala se vést pocitem bezpečí a celým svým tělem si užívala pohodu a klid, který byl okolo ní. Žádné povinnosti, žádná práce – má...
Alice: Nejpodivnější případ – 5. část
Alice se celá třásla a jen silou vůle se držela, aby se nerozbrečela. Její budoucnost je nejistá. Ta slova se jí stále honila hlavou, zatímco sledovala vrbovou ženu, jak se stará o Terezku. „Ta dívka tu nemůže zůstat,“ pronesl jeden ze starců. Alice se zarazila. „Prosím?“ zeptala se nevěřícně. „To nemyslíte vážně! Přeci ji nehodláte vyhodit? To nedovolím!“ S každým dalším slovem zvyšovala Alice hlas, až nakonec křičela jak smyslů zbavená. „Mladá dámo, laskavě se uklidněte a přestaňte na nás ječet v našem vlastním domě,“ odsekl jí druhý muž. Kdyby byla Alice klidná, poznala by z jeho pohledu, že by si měla dávat pozor. Alice však byla vše, jen ne klidná. „Mně je úplně ukradené, komu tahle pastouška patří!“ odsekla mu. Místo odpovědi jí přistál na...
Alice: Tenký led
Alice stála ve své kanceláři a se soustředěným výrazem zírala na prázdnou bílou tabuli. Na stole opodál ležela hromádka čistých kousků papíru a několik fotek. Alice mlčky zvedla první z nich a přilepila ji do středu tabule. Byla to fotka Patricka, kterou našla na stránkách jeho firmy. Všechno se zase a znovu vracelo k němu. Zamyšleně vzala další fotku, přilepila ji kousek pod Patrickovu a fixou směrem k Patrickově fotce zakreslila na tabuli šipku. Na tabuli přibyla fotka mladé dívky. Začalo to tím telefonátem a vraždou studentky, ke které se Patrick přiznal. Zasmušile sáhla po další fotce a přilepila ji napravo od Patrickovy. Obě fotky spojila čarou. Z tabule se teď na ni díval i Gabriel. Patrick nejednal...
Alice: Obrat v příběhu
Hrabě stál pod mocným proudem sprchy. Studená voda ho bičovala svým ostrým přívalem ledových jehliček a vymývala z něj napětí a stres uplynulých dní. Jak rychle ty dny utekly a jak velmi mu změnily život! Zavřel oči a poddal se proudu studené relaxace. Z jeho nových zářivě zelených vlasů pomalu stékal dolů proužek nazelenalé barvy. Inu – ještě bude muset leccos doladit. Ale teď už to půjde snadno! S Alicí konečně tvoří pár. Hrabě se sám pro sebe usmál. Minulé dny z něj vysály téměř veškerou energii, ale přesto pro něj byla představa budoucnosti čím dál tím zářivější. Alice stála v té samé době výjimečně pod proudem teplé sprchy a snažila se vymýt si poslední zbytky té příšerné zelené barvy z vlasů. Zelená už není...
Alice – Ďáblovo oko – 4. část
Alice byla začtená do policejního spisu. Něco se jí stále nezdálo, něco chybělo. Jeden dílek, který by celý případ vyřešil. Vražedná zbraň nebyla nikde na místě činu k vidění. Oběť byla uškrcena, dle otlačeniny na krku a kousků vláken se jednalo o lano. Pachatel musel být určitě precizní, neboť na místě krádeže bylo minimum důkazů. Žádné otisky, odstranění svědků bez použití zbraně či nože. Jenom pár věcí bylo neuklizených. Rozbité sklo a ztracená věc. Byla tedy hlavním záměrem krádež, nebo se jednalo pouze o vedlejší výdělek? Byl pachatel sám, nebo mu někdo pomáhal? A proč zrovna se ztratila ona věc, když v muzeu byly daleko cennější předměty? A co se vlastně tehdy ztratilo? Ďáblovo oko. *** „Je málo času, musíme si pohnout,“ promluvila Káťa, když vstávala ze...
Denní věštec
Chcete vědět, co se děje za hradními zdmi?
Čtěte Denního věštce!
Ocenění
2022 – Projekt roku
2021 – Projekt roku
2021 – Šéfredaktor roku
2020 – Projekt roku
2019 – Projekt roku
2018
2015 – Projekt roku
