Čarodějné oko

Čarodějné oko

  V odlehlém, mlhou zahaleném údolí uhnízděném hluboko v srdci černém hustém lese žila samotářská a tajemná čarodějnice jménem Seraphina. Byla známá po celé zemi pro svůj jedinečný a mocný dar – oko čarodějnice. Seraphinino oko se nepodobalo žádnému jinému, protože mělo schopnost vidět za hranice obyčejné říše, do světa magie a záhad. Seraphinino nápadné smaragdové jediněčné oko od mládí přitahovalo pozornost všech okolních vesničanů. Šeptali si příběhy o jejím domnělém čarodějnictví a věřili, že její neobvyklé oko dokáže předvídat budoucnost, léčit nemocné a odhalovat skryté pravdy o jejich životech. I když byli obezřetní před jejími schopnostmi, tajně hledali její vedení v dobách nouze a opatrně obcházeli temný les, aby mohli na chvíli tuto osobu...

Mlhavé zoufalství

Mlhavé zoufalství

  Otevřu oči. Přivítá mě bolest hlavy a oranžová mlha. „Marku?“ Nic. Hlavně nepanikařit. Soustřeď se na realitu. Jak jen to bylo? Pět věcí, které vidím? Vidím jen tu zatracenou mlhu! Soustřeď se na dech. Nádech, výdech, nádech, výdech. Bude to dobrý. Musí. Podobné věci už si zažila stokrát. Denis na tom trval. Že prý se kdykoli může něco pokazit. Jenže Denis je v bezpečí, na centrále. Jsi tu jen ty. A Mark. „Marku!“ Nic. Slyšíš jen svůj přerývaný dech. Kolik ti vlastně zbývá vzduchu? Pět minut?! Jak dlouho jsi byla mimo?! Ne, nesmíš panikařit, musíš šetřit vzduchem. Musíš najít Marka. Musíš to zvládnout. Zatracená mlha. Zatracená touha dokázat Denisovi, že už jsem připravená. Říkal, že mám počkat. Že si mám projít ještě pár simulací....

Čarodějné oko

Čarodějné oko

  Elsamir bol veľmi neobvyklý chlapec. Veľa času trávil v knižnici, zaujímal sa o symboly a rôzne artefakty. S rodinou tiež veľa cestoval po svete, preto sa dohovoril štyrmi jazykmi a spoznal sa s mnohými ľuďmi. S niektorými si pravidelne dopisoval, či vymieňal pohľadnice. Fascinovali ho rozdiely medzi jednotlivými národmi a snažil sa o nich zistiť čo najviac od svojich priateľov po celom svete. Jedného dňa sa na cestách po Škandinávii zoznámil s dievčaťom menom Gizel. Vedeli spolu viesť rozhovory, ktoré trvali celé hodiny. Jeho sestra Kristin si z neho kvôli tomu rada uťahovala. Elsamirovi sa zdala Gizel veľmi zaujímavá, lebo sa správala a tiež rozprávala inak, ako ktokoľvek, koho poznal. I keď si nevedel presne vysvetliť, čím to je… V jedno utorkové...

Zašitá ponožka

Zašitá ponožka

  Další den, který se blížil ke konci, další prádlo, které potřebovalo nutně sprchu a další chlapcova návštěva prádelny, aby si své oblečení vypral.  Phil nečekal, že v tuto dobu v prádelně někoho potká, přeci jen bylo kolem půlnoci, takže ho velmi zarazilo, když vešel dovnitř a na jednom z křesel seděl černovlasý kluk v jeho věku. Nejprve ho nepoznal a považoval ho za neznámého, ale po jeho pootočení se zarazil. Robin. Robin, který ho v dětství šikanoval a on z toho musel začít docházet na terapie. Udělal mu ze života peklo a Phil doufal, že už ho nikdy neuvidí. A teď tu seděl se stále stejným úšklebkem ve tváři a stejně zelenýma očima, které dokázaly okouzlit každého. Vůbec nevypadal jako člověk, který by byl schopný šikany. A proto mu to častokrát i...

Žába z oceli

Žába z oceli

  Freya opatrně rozbalila krabičku čokoládové žabky a zkušeně po žabce hmátla, aby ji nacpala do pusy. Ač se snažila být nenápadná, někdo si jejího počínání přeci jen všiml a celou síní se najednou nesla zpráva, že Freya onu žabku snědla. Sotva stačila olíznout poslední cukající se nožku, už se do dveří síně valila madam Barbara. Funící jak lokomotiva a rudá jako kolejní znak Nebelvíru, vybafla na mladičkou studentku. “Vyp-liv-nout! Fuj je to!” Lapajíc po dechu propalovala studentku, která si ještě provokativně olizovala prsty ušpiněné od čokolády, čímž madam namíchla ještě více. Žel Merlinovi profesorka nemohla studentku pověsit za palce u nohou do studeného sklepení, mávla tedy jen hůlkou a proměnila studentku v žabku, v posledním zoufalém činu, jak žabku...

Jednorožec

Jednorožec

  Kapky vytrvale narážely do všeho, co jim stálo v cestě. Poskakovaly po listí a snažily se hustým porostem proklouznout i na to poslední relativně suché místo pod stromem. Aurora a Jack se vzájemně ohřívali. Bylo léto a déšť byl svým způsobem vítanou změnou. Oba už měli plné zuby pálícího slunce a prachu cest, který se se škodolibou radostí mísil s jejich potem. Mrholení by jim ale bohatě stačilo. Takhle bude všude hnusné, mazlavé bláto. Navíc se citelně ochladilo, zvedal se vítr a Aurora věděla, že i dnes by se Jack rád vyhnul rozdělávání ohně. Noc bude zajímavá. Aurora sledovala Jackův zarputilý výraz. Nebyl nadšený a, jak ho znala, bral si déšť osobně. Nedivila by se, kdyby v něm viděl další poleno, které se jim snažila Grenden hodit pod nohy. Jako kdyby...

Obláčkový prúšvih

Obláčkový prúšvih

Barbara zobrala do ruky jeden zo žltých papierikov. Bola už tma, ale vďaka svetlu z plamienkov videla jasne. Roztvorila papierik a potichu si ho prečítala. „Dobre, to nie je také ťažké. Pripravení?“ Pozrela na svojich štyroch kamarátov, ktorí sedeli spolu s ňou okolo táboráku. Oliver a Peter sa zahmýrili na mieste, akoby sa pripravovali na štart. Peter si afektovane vyhrnul rukávy, Oliver sa sústredene nahol dopredu s pohľadom lovca. Simona a Petra pri pohľade na nich vybuchli do smiechu. „Dobre. Takže prvá nápoveda je…“ Barbara spravila dramatickú pauzu, „Rumunsko!“. Okamžite sa spustila spŕška slov, ktoré kamaráti kričali jedno cez druhé: „Bukurešť!“, „Levi!“, „Čierne more!“,...