Sarah Thompson | SubSalix

Bonzbloček (Památeční předmět)

Cordelie se již od malička strašlivě bála bouřek a zůstalo jí to až do teď. Při bouřkách chodila za rodiči nebo se schoulila někde v rohu a doufala, že to brzy skončí. Věděla, že se jí uvnitř domova nemůže nic stát, ale svůj strach ovládnout nedokázala. Jednoho bouřkového večera byla Cordelie doma sama, tak se odebrala do rohu svého pokoje a na uklidnění si četla v bonzbločku, který jí darovala její starší sestra jako pamětní předmět před svým odjezdem do Vietnamu, kam se odstěhovala. Byl to bonzbloček ze sestřiných mladých let, kde byly psány různé průšvihy a vtipné věci, co různí lidé provedli. Čtení bonzbločku vždy dokázalo Cordelii uklidnit a dařilo se to i tentokrát. Četla stránku po stránce a při každém novém zápisku se musela pousmát. Opět došla až k...

Autor : Sarah Thompson dne 07/07/2024 | Královské fauní bingo | 0 komentářů

Temnota

Barnabáš byl na první pohled obyčejným chlapcem, který si poklidně žil svůj život a nikomu se nezdálo, že by se mu dělo něco ošklivého. Ve škole se usmíval, bavil se s přáteli, dokonce často nahlas zpíval společně s jedním z jeho spolužáků. Vůbec to nevypadalo, že by si procházel peklem. Ani nikoho z kamarádu nenapadlo, že by si mohl jejich kamarád procházet těžkou životní situací. Barnabáš sice působil jako veselý kluk, ale jeho vnitřní pocity na tom byly úplně jinak. Zevnitř ho svírala nezastavitelná temnota a s každým dnem měl pocit, že ho úplně pohltí. Jeho rodiče se vůbec nechovali jako rodiče, ale spíše jako lidé, kteří byli donuceni ho nechat pod svou střechou. Šikanovali ho, nadávali mu a jeho mentální zdraví se v důsledku toho stále zhoršovalo. Barnabáš...

Autor : Sarah Thompson dne 02/10/2024 | Královské fauní bingo | 0 komentářů

Žába z oceli

Meteorologové hlásili slunečné počasí a teplou noc, a tak se 3 kamarádi domluvili, že pojedou tábořit. Sbalili si vše potřebné do batohů, nasedli na kola a vydali se ke svému oblíbenému plácku v lese. Již dlouho tam plánovali přespat, ale teprve tohoto dne se odhodlali. ,,Tak já zajdu pro dříví a vy s Tobiasem mezitím postavíte stan?” otázal se Lucas, když dorazili do cíle. Oba chlapci přikývli a každý se pustil do toho svého. ,,Poslyš, nezdá se ti, že se dnes Lucas chová poněkud podivně? Vůbec ho nepoznávám,” zeptal se po chvíli Tobias Richarda. ,,Zdá! Myslel jsem si, že se mi to jen zdá, ale pokud si toho všímáš i ty, tak na tom asi něco bude. Můžeme se ho na to pak pokusit zeptat.” ,,Ne, to ne, to by ho hrozně rozladilo a celé stanování by nám svou náladou...