Hrozba z vesmíru – 14. Shledání
Vše ale vyřešil někdo jiný. Náhle se k nim totiž rozběhl pes a vesele štěkal. Trvalo snad jen okamžik, než ho poznali. Byla to Daisy, pes Mikovy sestry Lucy. Zase tak moc nezestárla. Než byli uneseni, bylo Daisy něco málo přes rok a nyní byla ještě pořád dostatečně čilá, i když bylo znát, že je to „dáma v letech“.Vítali se s Daisy opravdu radostně, ale v tom je přerušil šílený jekot. Mike poznal hlas své sestry. Ta už si jich stačila všimnout a myslela si, celá vyděšená, že vidí strašidla. Už to bylo tak dlouho, co bratra s jeho nerozlučným kamarádem viděla naposledy. Ale i Mike s Petem na ni zírali s otevřenou pusou. Než odjeli, byla Lucy malým čtrnáctiletým děvčátkem a nyní to byla slečna na vdávání. No co, pomyslel si Mike, alespoň to už nebude ta...
Hrozba z vesmíru – 13. Opět na Zemi
Tak dlouho se těšili na tuto chvíli, kdy stanou opět na své milované rodné planetě. Kolikrát si tuto situaci představovali, snili o ní a nyní tu konečně byli. Ale že by byli šťastní, to se rozhodně říci nedalo. Ano, byli po dlouhé době doma, však, s jakým poselstvím! Oba si nyní připadali jako v hrůzném snu a přáli si, aby raději zůstali navždy ve vesmíru, jen kdyby jejich planeta nebyla v ohrožení, než být doma s vyhlídkou smrti všeho kolem.Dokonce i Mazlíček vycítil jejich strach a nervozita se přenesla i na něj. Mazlíčka si totiž vzali s sebou,neboť za tu dobu, co museli strávit na Temné planetě si ho velmi oblíbili. I když těžko říci, kdo si koho oblíbil více. Zda oni Mazlíčka, nebo Mazlíček Mika a Peta. Z toho důvodu by pro ně bylo velmi těžké se rozloučit....
Hrozba z vesmíru – 12. Návštěva
Jednoho dne Mazlíček začal z ničeho nic řádit jak pominutý. A nejen on. Ze všech koutů se ozýval křik zvěře. Mike s Petem se začali obávat, cože se to děje. Tak přeci je stále ještě může v této cizí zemi překvapit něco neočekávaného, co dosud nezažili. To si jen mysleli, že tu už viděli vše. Čemu budou muset čelit tentokrát? Plni strachu a obav vyběhli ven a náhle pochopili, co se děje. Uviděli přilétat jim již známou kosmickou loď. Tak přece jen pro ně přijeli. Odvezou je domů! Nebo se jim přiletěli jen vysmívat a nechají je tu napořád? A to se jim už do hlavy tlačila další myšlenka. Co když přijeli jen proto, aby je odtud vzali zase někam jinam, protože tady si už příliš zvykli? A nebo, ještě hůře, co když je chtějí vzít opět na tu hrůzu nahánějící Hvízdající...
Hrozba z vesmíru – 11. Whisky
Druhý den hned po ránu Mike zjistil skvělou věc, a to, že voda v jejich tůňce už chutná zase jako dřív. Žádná slanost. Dobrý začátek nového dne. Dopoledne se šli opět koupat do jezírka, dováděli s Mazlíčkem a bylo jim krásně. Odpoledne se vydali dále na průzkum a přitom zjistili, že je tu další zvířecí druh. Znenadání se kousek před nimi objevilo zvíře. Bylo trochu podobné tygrovi, akorát mělo dvě hlavy a obě dvě na ně cenily zuby. Kamarádi si už mysleli, že je po nich, v tom se ovšem objevil Mazlíček, který se před tím někam zaběhl a právě ve chvíli, kdy zvíře vyrazilo k útoku, přiběhl, celý se zježil, vydával příšerné zvuky. Šelma na nic nečekala, otočila se a rychle utíkala pryč. Teď teprve poznali, jak je pro ně Mazlíček důležitý a neocenitelný. Vždyť nebýt...
Hrozba z vesmíru – 10. Déšť
Zato ráno je přivítalo vskutku netradičním probuzením. Vzbudili je velké hlasité rány ozývající se téměř nepřetržitě ze všech stran. Současně je také probudil velký chlad, neboť se ochladilo nejméně o dvacet stupňů. Mike se donutil vylézt zpod travnaté teploučké deky a vystrčit hlavu ven, aby zjistil, co se to venku děje. To neměl dělat. Bylo mu, jako by vlezl pod proud vody. Jakmile totiž vzhlédl ven přímo doprostřed obličeje mu skápla taková kapka vody, že byl okamžitě mokrý na kost. Tak vida. Déšť tu mají. Ale vůbec ne příjemný. Opravdu velmi chladná voda, průměr kapek mohl být tak pět, šest centimetrů. A naneštěstí, jak se Mike lekl, co že se to děje, otevřel pusu a část vody chtě nechtě ochutnal. Brrr, připadal si jako při koupeli v Mrtvém moři, tak byla...
Hrozba z vesmíru – 9. Šavlozubý útočník
Po jídle se uložili k spánku. Před usnutím ještě Pete vykládal Mikovi hrůzostrašné příběhy, prý aby se mu lépe usínalo a měl krásné sny. Právě když se konečně odebírali do říše snů, ozval se blízko hrozný řev doprovázený tichým kňučením odněkud z bližší vzdálenosti a najednou oba strnuli. Něco jim skočilo do příbytku a choulilo se to k nim. Náhle spatřili ty zářivé oči. Kde jen je viděli? Aha, už ví. Jsou to modrá očička jejich celodenního průvodce. Lekl se řvoucího vetřelce tak, že dokázal překonat svůj strach z ohně a přišel k těm dvěma, které už přeci znal a nyní u nich hledal pomoc a bezpečí. Když zvíře zařvalo znovu, tento tvoreček skočil Mikovi do náručí, celý se třásl a nemínil se za žádnou cenu odtam vzdálit. Teď teprve Mike ucítil hebkost jeho kožíšku....
Denní věštec
Chcete vědět, co se děje za hradními zdmi?
Čtěte Denního věštce!
Ocenění
2022 – Projekt roku
2021 – Projekt roku
2021 – Šéfredaktor roku
2020 – Projekt roku
2019 – Projekt roku
2018
2015 – Projekt roku
