Hrozba z vesmíru – 8. Rohlíková pláň
Když se ráno probudili, vůbec se jim nechtělo vstávat. Ale asi budou muset. Přestože si na dnešní den naplánovali jen obstarat trochu jídla, pokusit se nalézt ještě něco jiného, než ovoce, udělat větší nádoby na vodu a trochu se porozhlédnout po okolí. Více zatím nepotřebovali. Mikovi se ovšem z vyhřátého pelíšku vůbec nechtělo. A tu dostal Pete opět „geniální“ nápad. Šel si utrhnout ovoce, schválně to největší, asi třikrát tak velké jako náš kokosový ořech. Místo opečení a následné konzumace z něj však vydlabal vnitřek, do skořápky nabral vodu a už se hrnul na Mika s osvěžující koupelí až do postele. To ovšem neměl dělat, neboť Mike si rozhodně nenechá vše líbit, obzvláště od Peta ne, takže za chvíli již oba běhali po lese a Mike Petovi hrozil, že až...
Hrozba z vesmíru – 7. Boj o přežití začíná
Slunce je ještě vysoko nad hlavou, tma tedy ještě nepřijde. Ale i tak by měli co nejdříve začít. Vždyť kdo ví, jak dlouho ještě vydrží světlo. Země se otočí jednou za dvacet čtyři hodin, Dirtac však jen za dvacet, ale třeba na takovém Barillu, tam je to pouhých čtrnáct hodin. Na Barillu to zase tak moc nevadí, protože tam není dýchatelná atmosféra a veškerý život je proto pod obrovskou kopulí a tím pádem není problém s umělým osvětlením, ale zde tato možnost není. A vezměte si například takovou Zadanae. Tam je podobně tmavé slunce, jako zde, a už když je v poloviční vzdálenosti k horizontu, svítí tak slabě, že není vidět na krok. Ještě, že tento stav trvá pouze asi hodinu, pak vyjde druhé slunce Zadanae a planeta se opět ponoří do červeného světla. Má i zdejší...
Hrozba z vesmíru – 6. Nová země
Zmateně se rozhlíželi kolem. Zelenou pronikavou záři vystřídalo tlumené červené světlo mající svůj zdroj v temně rudém slunci. To sice bylo alespoň dvakrát tak velké, jako jejich žluté, avšak dávalo mnohem méně světla. Pro jejich oči to však bylo velmi uklidňující, neboť je měli ještě velmi podrážděné ze svitu „Hvízdající planety“, jak jí občas mezi sebou říkávali. Byl to tehdy Mikův nápad a tak není divu, že se nyní Pete usilovně snažil vymyslet název pro tuto planetu. Nakonec to vyhrál název „Temná planeta“. Nyní se tedy rozhlíželi po této „Temné“ zemi. Co jim asi přinese za trápení? Je opravdu tak divoká? Co všechno je ještě potká? Osud je poučil, že nic není možno předvídat. Vždy se může stát cokoli naprosto...
Hrozba z vesmíru – 5. Odlet
Část 2: Temná planeta Jednoho dne je naložili do kosmické lodi. Ve chvíli, kdy zrychlení lodi naznačovalo, že opravdu z této hrozné planety odlétají, si oba dva velmi oddechli. Jak se zaradovali, když viděli, že jejich únosci nechali okna zprůhledněná, a přestože v lodi bylo pořád ještě to příšerné zelenavé světlo, které Bytostem připomínalo domov, a jež pro ně bylo přirozené (Mike s Petem si na ně ovšem nikdy nezvykli), tak za okny již příšerná dvě zelenavá slunce nezáří, ale je tam krásně černo s občasnými tečkami hvězd. Jak už se těšili domů! Na svou rodnou Zemi, žluté Slunce, zelenou svěží trávu, les, potoky a řeky, čerstvý vzduch a vítr, který jim zčechrá vlasy. Vždyť už tak dlouho byli zavřeni jen mezi čtyřmi stěnami, že si jen matně vzpomínali, jak to...
Hrozba z vesmíru – 4. Pokusní králíci
Nyní stáli Mike s Petem přesně uprostřed místnosti a únosci je obklopovali ze všech stran. Náhle na ně jeden z nich čímsi zamířil a ještě než se stačili leknout, co to asi je, obklopilo je znovu silové pole. Pokud kdy mohli utéci, nyní již určitě ne. Tak tam jen stáli, nechávali se okukovat ze všech stran a poslouchali jejich tichý jakoby pískot, který byl nejspíše jejich řečí. Přestali již doufat, že by se s nimi mohli dorozumět. Jaké proto bylo jejich překvapení, když po chvíli jeden z nich řekl jejich mateřskou angličtinou, aby ho následovali. Zprvu je napadlo, že se jim to jen zdálo, ale když to zopakoval, došlo jim, že opravdu anglicky mluví. Tak přeci jenom mají naději dozvědět se, co s nimi zamýšlejí! Šli tedy za ním do další místnosti, kde na ně čekal...
Hrozba z vesmíru – 3. Obavy
Nyní tedy Mike procitl. Ale to už se na vedlejší posteli začal probouzet i Pete, a Mika opět napadlo, že za to vše může on a jeho bláznivé nápady. Chvilku s pobavením pozoroval, jak se Pete probouzí, a s napětím čekal na jeho reakci, když procitne úplně a zjistí, kde je. Pak si ovšem uvědomil, že situace vůbec humorná není. Vždyť jsou někde, neví kde, neví proč, dokonce ani neví, kdo je unesl. Vybavoval si pouze tvář robota, ale nikoho jiného. Vědomí, že jejich únosci jsou nějací divní, nic neznamenalo, když ani nevěděl, proč mu to tak připadá. Z úvah ho přerušil Pete, který zatím stihl zjistit, že jejich noční dobrodružství nebyl jen zlý sen a v rozčilení vyskočil z postele a začal zběsile pobíhat napříč místností. Sem a tam, tam a sem. Mike se tomu musel začít...
Denní věštec
Chcete vědět, co se děje za hradními zdmi?
Čtěte Denního věštce!
Ocenění
2022 – Projekt roku
2021 – Projekt roku
2021 – Šéfredaktor roku
2020 – Projekt roku
2019 – Projekt roku
2018
2015 – Projekt roku
