Ľalia medzi tŕním – časť 7.
Veleslava veľmi dobre vedela prečo chcela súkromie. Prišla k rieke ďalej od východnej brány. Čisté veci si dala na zem, vyzliekla sa a pozrela si tú bodnú ranu na ľavom boku. Vošla do rieky, umyla sa, hlavne okolo tej rany, ktorú si potom dezinfikovala, umyla si vlasy a vyšla von z rieky. Osušila sa a obliekla sa do čistého oblečenia a vlasy si opäť zaplietla do vrkoča. Oprala si to špinavé oblečenie a išla do osady. Zaniesla si veci do izby a išla tých dvoch pohľadať. Ani ich nemusela hľadať, našla ich v kuchyni a akurát dojedli. Posadila sa za stôl, dali jej polievku a ešte baraninu s chlebom a ona sa do toho pustila. Keď dojedla, tak poďakovala a povedala: „Takže teraz by sme sa mali už poberať do izieb. Bol to náročný deň.“ Veleslava prišla s...
V hlubinách temna – 4. kapitola
„Prohledejte to tady, nemohli jen tak zmizet, ostatní zatím prohledají okolí trosek!“ … nalistovat předchozí kapitolu… * „Našli nás. Musíme zmizet!“ promluvil tiše Dark. V jeho hlase byly znatelné obavy, ale také nepřekonatelné odhodlání a vzdor vůči zdejší vládkyni. „Na to nemáme dost času, musíme bojovat,“ zavrtěl Morgan znepokojeně hlavou a já je jen vyděšeně sledovala. „Vy dva zmizte, já je zdržím!“ Mladší z mých společníků byl stále odhodlán udržet prince dostatečně daleko od nepřátel, kteří se ho chtějí zbavit. Kroky byly stále blíže a mně bylo stále víc jasné, že nemáme šanci utéct. Rozhlédla jsem se kolem… musí přeci existovat nějaké řešení, nebo ne?! „Někdo tady je!“ prohlásil cizí ženský hlas nedaleko od nás. „Dělej, Morgane!“...
Ľalia medzi tŕním – časť 6.
Vyšli z kuchyni cez chodbu na dvor. A išli do lesa držiac ruku na zbrani pre istotu, že by ich niečo alebo niekto chcel napadnúť. Došli k tajnému bunkru medzi stromami hore, čo kedysi Veleslava mala. Skoro rozpadnutý. Veleslava sa sústradila tak veľmi, že ten svoj bunker obnovila zo všetkým, čo bolo tam. Dole sa zošuchlo lano, po ktorom vyšli obydvaja hore. Postavili sa na pevnú plochu a Veleslava povedala: „Vitaj v mojom skrytom bunkri.“ „To naozaj o tom nikto nevie?“ „Prečo som ho asi opravila? Poď dnu.“ Vošli dnu a hneď oproti dverám si sadli ku stolu na stoličky. „Čo tu budeme vlastne robiť?“ „Toto miesto bolo a bude zasvätené bohom. Či už mojim alebo tvojim. Sem som chodila na stretnutia s tými našimi bohmi, radili mi a za každú radu som im vďačná.“ Nastalo...
Ľalia medzi tŕním – časť 5.
„Prepáčte, otec, za to, čo ste museli teraz vidieť, ale Bojislav má zase podrezaný jazyk a vlastne je už na odchode. Však, Bojislave.“ Bojislav sa postavil, uklonil sa Rodanovi a rozzúrený odišiel preč. „Hneď prvý deň doma a bitka.“ „Otec, kebyže sa ma nepokúsil Bojislav znásilniť a k tomu ma pourážal, tak by sa to nestalo.“ „To mení celú podstatu veci. Zajtra by ti tvoji bratia chceli pomôcť.“ „Pomôcť? A s čím?“ „To veru neviem. Tak dobrú noc.“ „Aj vám, otec. Poď, Eiriku, dnu.“ Eirik vošiel dnu, zatvoril dvere a povedal: „Robil to aj pred tým, ako sme ťa odviedli?“ „Nedal mi pokoj, ale o toto sa pokúsil prvý raz. Od vtedy, ako som odišla s vami, som čakala, že sa aspoň kus zmení, ale ostal rovnaký.“ „Vieš, taký ľudia ako on si môžu za to sami.“ „Veru tak. Mali...
V hlubinách temna – 3. kapitola
„Neboj se, dostaneme tě domů, slibuji,“ dodal již téměř neslyšně a já se opět na krátkou chvíli ztratila v jeho očích. …nalistovat předchozí kapitolu… * Již několik minut jsme procházeli tichým lesem, cestu nám osvětlovalo stoupající slunce, jehož paprsky probleskovaly mezi větvemi stromů. Všude kolem byl klid, ale ne takový ten příjemný klid, který lidé v lesích vyhledávají. Byl to klid děsivý, kdy se člověka zmocňuje pocit, že něco není v pořádku. Najednou se Dark prudce zastavil. Překvapeně jsem k němu přesunula svůj pohled, stejně jako starší z členů naší skupiny. „Musíme se ukrýt,“ vydechl tiše, „pojď, Morgane, nesmí tě najít!“ Morgan mě chytl za ruku a rychle se vydal úzkou lesní pěšinou. Snažila jsem se mu stačit, ale neúspěšně, byl prostě...
Ľalia medzi tŕním – časť 4.
O týždeň neskôr. Veleslava aj Eirik spolu vošli do Veleslavinho dávneho rodiska. Eirik mal tú výhodu, že sa naučil Veleslavin rodný jazyk. Ľudia sa za nimi obzerali, až kým nedošli k obydliu jej otca, náčelníka rozsiahlejšieho kmeňa. Keď k nemu prišli, zastavili ich vojaci a jeden z nich sa opýtal: „Koho hľadáte?“ Veleslava sa nadýchla a odpovedala svojou rodnou rečou: „Hľadáme Rodana, pána tejto osady.“ „V akej súrnej veci ste prišli?“ „Posiela nás jeho dcéra. A máme mu odovzdať odkaz, ktorý je určený práve len jeho ušiam.“ „Ohlásime vás. A žiadne finty.“ Vošli za strážami do domu. Prešli chodbou, ktorá viedla cez kuchyňu do ich hlavnej izby, teda pracovne. Vojak si kľakol a povedal: „Môj pane, títo cudzinci prišli s tým, že majú pre vás správu od vašej...
Denní věštec
Chcete vědět, co se děje za hradními zdmi?
Čtěte Denního věštce!
Ocenění
2022 – Projekt roku
2021 – Projekt roku
2021 – Šéfredaktor roku
2020 – Projekt roku
2019 – Projekt roku
2018
2015 – Projekt roku
