VD1 – Slib

Stoslůvka ke Květné neděli sepsaná v rámci Velikonočního drabblování. * Kostelní zvony veselým hlasem svolávaly celou vesnici na mši. Slunce vesele svítilo a jeho paprsky pronikaly i do mé komůrky. Pomalu jsem otevřela oči a začala se chystat na další jarní neděli. Pak jsem se však rozpomněla na svůj slib. Přinést květiny na výzdobu kostela. Nevím, jak jsem na to mohla zapomenout. Bylo to tak důležité. Na další myšlenky již nebyl čas. Rychle jsem se oblékla a vyběhla ze světnice. Od naší chaloupky to bylo na louku jen pár kroků. Má ruka pomalu trhala jednotlivé stonky květů, když jsem ucítila na paži lehký dotyk. „Věděl jsem, že nakonec přijdeš,“ promluvil. … nalistovat další kapitolu Autorkou ilustrace je Christina Elizabeth Stark. Redakční úpravy provedla...

VD1 – Den první

Stoslůvka ke Květné neděli sepsaná v rámci Velikonočního drabblování. * V neděli se nic nedělá, nic nekvete a nic nezdobí. Člověk si chce v klidu klidu přispat, ale ne. Pšík! No to je mi dobré ráno. Polorozespalá se připlazím do obývací místnosti s jedinou myšlenkou na kafe. Ve dveřích se však zarazím. Probudila jsem se snad v květinářství? Ne, to si jen rodičová hrála. Občas si říkám, jestli by si o tom neměla s někým promluvit. Odborně. Lupnu do sebe prášek na alergii, s nateklýma očima se snažím lokalizovat kafe, hrníček a následně utéct zpátky do postele pryč od všeho, co fotosyntetizuje. A to ten velikonoční týden teprv začíná. Gr. Autorkou ilustrace je Christina Elizabeth Stark. Redakční úpravy provedla Helenia...

VD1 – Není kočka jako kočka I.

Stoslůvka ke Květné neděli sepsaná v rámci Velikonočního drabblování. * Slunce konečně ukázalo svoji sílu a po dlouhé zimě si opět připadám plna energie a chuti do života. Dny jsou delší a světlo nám dopřává užívat si více všeho kolem nás. Koupila jsem si včera krásné nové šaty, v kterých chci o víkendu zazářit o vynést je k takto zvláštní příležitosti, kterou sraz po osmnácti letech od základní školy určitě je. Blíží se Velikonoce, tak chci přinést každé kamarádce z dětství pár větviček kočiček, ať vneseme trochu té sváteční nálady i mezi nás. No a kombinace těch krásných, květinových šatů a kočiček snad zaručí, že v nich před všemi vykvetu. * … nalistovat pokračování  Autorkou ilustrace je Christina Elizabeth Stark. Redakční úpravy provedla Helenia...

VD1 – Matouš 2019, 21, 1–16

Stoslůvka ke Květné neděli sepsaná v rámci Velikonočního drabblování. * Když se přiblížili k Praze, poslal Ježíš dva učedníky. Řekl jim: „Ve vesnici před námi naleznete u Alberta moped. Přivezte ho. Kdyby vám někdo něco říkal, odpovězte: ‚Pán ho potřebuje.‘“ Učedníci šli a učinili. Jel do města a všichni volali: „Hosanna!“ Když vjel do Prahy, nastal rozruch; ptali se: „Kdo to je?“ Odpovídali: „Prorok z Ostravy.“ Z obchodního centra vyhnal prodavače, z banky bankéře; řekl jim: „Obchod budiž poctivý, nebo nebudiž vůbec.“ Uzdravil slepé a chromé. „Nekalá konkurence!“ křičeli lékaři a lékárníci. „Nepřeje obchodu!“ křičeli politici a podnikatelé. „Ukradl mi moped!“ křičel jiný. Ale lidé jásali a chtěli ho volit. * … nalistovat další kapitolu Autorkou ilustrace...

* Velikonoční drabblování *

Milovníci drabbles, pozor! Po čase je tu další výzva právě pro Vás, co rádi píšete stoslůvky na nejrůznější témata a zadání. Velikonoční čas si zpříjemníme právě psaním stoslovných příběhů, ale nebude to jen tak. Pečlivě čtěte zadání a jdeme na to! Na každý z devíti velikonočních dní od Květné neděle až po Velikonoční pondělí je tu speciální zadání, na které napíšete příběh o délce přesně 100 slov. Na každé z nich budete mít dva dny a soutěže se budou postupně objevovat v síni soutěží na hradě, vždy označené písmenky VD a dnem, ke kterému se vztahují. Můžete poslat jednu z nich, nebo postupně všech devět, to je jen na vás. Každé drabble bude mít vlastní pointu, nějaké překvapení, vtip, zkrátka něco navíc, přidanou hodnotu. Pokud chcete, přidejte název – ten se...

Život s koňmi – 4. kapitola

Poslední část příběhu do Spisovatelského klání… * Nevěděla jsem, co dělat, ale jedno bylo jasné. Nemohli jsme zůstat v letadle. Táta nakonec zase otevřel obrovské letadlové dveře a začal se s protivníky obyčejně rvát. *Bum*   Ještě kousek! Ještě chvíli musí vydržet! Jak jsem mohla být tak slepá, honilo se mi hlavou. Myšlenky běžely jen o málo rychleji než ona. Pokud bude jen trochu pomalejší, stane se ji to osudným! Cítila, co ji to sledovalo? Nebo to snad bylo jen v její hlavě? Ještě jednou! A ještě druhé oko! Jak jsem to mohla dopustit, pomyslela si. Únava a bolest svalů ji zalézala až do morku kostí. A vtom ji to udeřilo. Jako rána do hlavy, pokud nebyla opravdová. Nezáleželo na tom. Je pozdě, rezignovala, a bylo to to poslední, co si kdy pomyslela....