Hořkosladce – druhá část
Poté čas stékal tiše jako pramínky studánky. Rusovláska téměř nevnímala tatínkova starostlivá slova, objetí babičky, letmé políbení dědy. Vnímala pouze strach, strach ze stále otevřených ran pečlivě schovaných v rukávech šedivé mikiny. Proplouvala úsměvy, chutí pražené kávy, poštěkáváním svého milovaného mazlíčka – jezevčíka Erarda. „V černé mi připomínáš prababičku,“ zamrkala stařenka, „chodívala zahalená do neprůhledných hábitů přímo mezi stoleté duby v sadu za chalupou. Vracela se s košíkem provoněným květy bylin, ze kterých nám dělávala čaj.“ Dívka stále neposlouchala. „A co ten tvůj chlapec, Erik?“ zašveholila babička. Erik. Během těch zvláštních tří dnů si na něho vůbec nevzpomněla. Jako kdyby láska přes všechnu...
Hořkosladce – první část
Hedvábné závěsy tiše tančily s vánkem. Jako žena těhotná pampeliškovým kotoučem Slunce se probudila do něžného májového rána. Víčka slepená pylem spánku se unaveně otevřela. Uvnitř nekonečných tůní hladin modrých očí se zrcadlila veškerá hra barev jitřní přírody.Schoulené sedmikrásky se pomalu otevíraly konejšivému teplu paprsků, pramínky vodopádu Beátiných vlasů políbené zrzavými tóninami protkávaly zlatavé nitky oblohy. Opatrně ze sebe shrnula saténovou přikrývku, bosými chodidly ochutnala hřejivou podlahu ze sakurového dřeva. Procházela se okolo akvamarínových zdí, podobná mořské panně schované na okraji útesů. Sladký domov. Netušila, že se v jeho poklidných vlnách může úplně roztříštit. S lehkostí víly se vyšvihla na parapet, voňavé lůno hlíny bylo nedaleko...
Pohádka o vrabčácích
Bylo už docela pozdě k večeru, když František sešel z poustevny dolů k bratru Lvovi. Byl celý den sám s Pánem a toužil se podělit o Pánovu radost s někým blízkým, kdo by mu rozuměl a při tom se na nic neptal. Lev ho čekal. Už zdaleka Františka vítal zapálený oheň a voňavá večeře. Klidně se pozdravili a Lev viděl, že tentokrát to s Pánem bylo dobré. Oba měli radost a s chutí se pustili do jídla. Když byli v nejlepším hodování, poprosil František Lva: „Bratře Lve, vím, že mi chceš něco říct. Vyprávěj mi tedy to, čím tvoje srdce přetéká!“ A Lev začal vyprávět: „I já jsem se dnes, Františku, modlil a mluvil s Nejvyšším a při tom jsem měl toto vidění. Za vysokou zdí v jednom městě bydlel dobrý zahradník. Staral se pečlivě o svěřenou zahradu a...
Jeden den
Je pátek, a já jdu zas do školy. Včerejšek byl celkem fajn, byla jsem s mými nejlepšími kamarády venku. S Nat, celým jménem Natalie Cooper, a s Erikem Colemanem. Vyhrabala jsem se z postele a zamířila do koupelny. Zděšeně jsem uskočila, když jsem zjistila jaký hnízdo mám na hlavě… Vzala jsem si hřeben a začala vlásek po vlásku pročesávat svoje po prsa dlouhé, blonďaté vlasy. Žel, zapomněla jsem zavřít dveře a do koupelny zamířil i můj sedmiletý bráška. Zapískal a zakroužil očima. „Teda ségra…” pronesl vyčítavě. „Co tady chceš? Vystřel, takovej prcek jako ty má ještě chrápat!” Oplatila jsem mu to. On jen semkl rty a zamířil do pokoje. Sedla jsem si na vanu, opřela se o zeď, přičemž jsem se málem zabila pádem do vany. Představovala sem si nadpisek v...
Dandaros: Kapitola 1. – Náhoda
Dandaros, veliký svět. Zde se nachází nespočet ras a národů. Nikdo se tedy nemůže divit válkám, které se zde odehrávají, tady taky začíná náš příběh.Ferenod. Název země, kde probíhá válka mezi technicky vyspělými Remeldany a rasou se speciálními magickými schopnostmi, Aquertany. **** „Xarole , co tu sakra řešíš?“ zeptal se ho Henfon. „Zbraň, co asi jiného, tati.“ Xarol byl vcelku vysoký, hubený mladík s hnědočernými kudrnatými vlasy a modrýma očima, ale i přesto vypadal bezmocně a mrňavě proti svému otci, který byl nadměrně vysoký a ozbrojený od hlavy až po paty (pravda, asi tak velký rozdíl byl i v jejich inteligenci). „Už toho, krucinál, nech!“ řekl Henfon. „Včera jsi vyhodil do vzduchu skoro celou čtvrť...
Válka draků
Sintra je slunečný drak. V Dračím světě právě probíhá válka. Sintra se omylem ztratí. Potká zimního draka Rolanda a spolu se snaží dostat do Slunečného království a varovat slunečné draky.V dávných dobách žili všichni draci z Dračího údolí v míru. Do té doby, než se objevil ledový drak se svou armádou půldraků (napůl drak a napůl člověk) a přinutil větrné a lesní draky k poslušnosti. Vodní draci byli vyhnáni ze země a ohniví draci byli odsouzeni k smrti. Den co den půldraci lovili ohnivé draky, až nakonec zbyl jenom jeden. K němu se nemohl nikdo dostat. Jen jeho dcera. Ještě nebylo známo, jaký drak to bude, neměla ještě obarvené šupiny, ale předpokládalo se, že bude ohnivá též. Existoval ještě jeden druh draků. Sluneční draci se zářivě žlutými šupinami. Ti byli...
Denní věštec
Chcete vědět, co se děje za hradními zdmi?
Čtěte Denního věštce!
Ocenění
2022 – Projekt roku
2021 – Projekt roku
2021 – Šéfredaktor roku
2020 – Projekt roku
2019 – Projekt roku
2018
2015 – Projekt roku
