Svitky pergamenu

Jen jediná dívka nesoucí srdce mimo svou hruď může změnit sníh a led v zelenající se pláně. Jen ona jediná nese si tajemství v krvi...

Zábava. Teplo. Opalování. To si každý představí pod slovem letní prázdniny. Jenže já jedu na Slovensko, kde jsou jen samé hory a zima. Pojednou se přede mnou objevil úžasný pohled. Až na to, že mně v tu chvíli úžasný nepřipadal.

Městem burácí bouře, která se nechce utišit. je z ní cítit něco... magického. Alb se ocitá uprostřed bouře sama.

Martina se dozvídá, že je adoptovaná, i přes to má ráda svou nevlastní rodinu a bratra. Jelikož maturovala, tak se vydává vydělat si nějaké peníze. Vyskytne se jí možnost dělat průvodkyni, což ji přímo nadchne, najde ale i svou pravou rodinu? Dozví se, co se v minulosti stalo a co už se změnit nedá? Jak se dostala ke své adoptivní rodině a další otázky, které jí trápí? Dokonce se zamiluje, ale vydrží jí to? Proč je podobná té ženě na obraze a dokáže se vyrovnat s pravdou? To vše se dozvíte, pokud si moji povídku přečtete. Přeji krásné přečtení :).

Povídka vypráví o 14 lelé dívce Lence. Lenka má moc ráda koně, vlastně i celá její rodina. U domu mají stáj, ve které mají 2 koně. Jeden z nich je Lenky a protože právě začaly letní prázdniny, tak se Lenka rozhodla si udělat menší výlet do okolí. Doplatí ovšem na svoji neopatrnost!!

Bolest, ticho a zoufalství,
jak porcelánová panenka bez vlásků,
kráčím chodbou bez oken,
nevnímám, kdy noc a den.

Krátká povídka o lidském utrpení, smíření s ním a objevování minulosti.

Byla jsem holka, a tak mi dali luk...

Tanec... Bývala to láska mého života, proč to skončilo?
Smutná povídka o úžasném večeru. Jeho kouzlo se však rychle rozplynulo a z krásného večera zbyly jen vzpomínky, s kterými v mém srdci kráčí, ruku v ruce, smutek a zklamání...

Krátká povídka o tom co se může stát, když jednou navštívíte nesprávný klub...