Deník všech tajemství
Je to o holčičce, která objeví deník své matky, začne v něm číst a dozví se v něm velmi zajímavé věci.A nakonec se dozví, že její příbuzná je ve skutečnosti její nejhorší kamarádka, a tak se s tím snaží vyrovnat. Podaří se jí to? Nebo se s tím nesmíří a bude ji nenávidět ještě víc? To vše se dozvíte v mé knížce.Tak si ji pozorně přečtěte a budete vědět to, co nikdo jiný. Byla jedna holčička, která se jmenovala Hanička. Byla to úplně normální dívka a měla jen jednu nejhorší kamarádku – Elišku. Ale jednou Hanička našla deník své maminky. Nikdy ji číst nebavilo, ale najednou se do deníku začetla a nemohla přestat. V deníku zjistila několik věcí, ale ta věc, která jí pořád vrtala hlavou, byla ta, že se v něm dozvěděla, že je její příbuzná ve skutečnosti její...
Měla jsem strach
Den, kdy jsem měla snad největší strach, nastal v únoru tohoto roku. V pondělí, dva týdny poté, co jsem byla nemocná a dobrala antibiotika, jsem měla jít na odběr krve. I moči, ale to není podstatné. Vždycky jsem se bála jehel a už se mi jednou při braní krve udělalo nevolno, ale to, co se stalo ten den, předčilo všechna má hrůzu nahánějící očekávání. Ráno těsně před sedmou hodinou pro mě přijela mamka. Vzala jsem si s sebou i nachystanou aktovku, neboť jsem předpokládala, že potom půjdu do školy. Díky mamčině ne zrovna pomalé jízdě jsme brzy zastavily na parkovišti u parku. Už když jsem zahlédla novou fasádu nemocnice, přepadl mě špatný pocit, ale usilovně jsem se jej snažila potlačit. Když jsme v první budově odevzdaly nějaké papíry, přešly jsme do druhé, kde...
O nešikovné princezně Amphitrině
Bude princezna Amphitrina stále tak nešikovná? Naučí se už konečně sportovat? Dočtete se v tomto příběhu.Bylo nebylo, za devatero horami a devatero řekami leželo malé království. Žil v něm starý král Eneus s královnou Dianou, s princeznou Amphitrinou a šaškem Leonem. Král si každé ráno vyšel do podhradí zaběhat. Šašek Leon se plazil, skákal a válel sudy, jen princezna Amphitrina byla hotové nemehlo. Královna Diana zatím vařila kozu na smetaně a slepici na paprice, aby princezna byla silná, aby sportovala a dobře se vdala, ale Amphitrina byla stále jako umanutá koza a seděla doma jako slepička na vajíčkách. Král s královnou tuze smutnili a přemýšleli, co s tou jejich holkou bude. V podhradí žila babka Derfhia se synem Rambasem. Babka Derfhia zamlada jezdila na...
Nebát se ohlédnout
Někde jinde, možná. Někdo jiný, možná. Někdy jindy, možná. Anebo taky ne. Co se děje ve stínech? A jaké to je, když se nejvíc bojíte vlastního strachu? Otevřela jsem oční víčka a snažila se zaostřit před sebe. Pomalu jsem si začínala uvědomovat tvrdou podlahu pod sebou, pach zatuchliny a nejasné příšeří. Srdce se mi okamžitě rozbušilo, jako pokaždé, když jsem nemohla poznat místo, kde jsem se probudila. Chvíli jsem jen ležela přišpendlená k podlaze a předstírala mrtvou, pozorně naslouchajíc svému okolí a připravena tak zůstat třeba i věčnost, pakliže bych zaznamenala sebemenší zašustění oblečení či sebetlumenější krok. Nic. Rozechvěle jsem se vytáhla do sedu a hmatala na zemi první ostrý kus čehokoliv, čím bych se mohla bránit v případě nebezpečí. Fuj, mrtvá...
Někde uprostřed
Nervózně poklepávám tužkou do papíru s deskami. Každá skupinka je jiná. Nikdy se nemohu připravit. Nevím dopředu, koho dostanu tentokrát. Jenom občas se dozvíme o sólokaprovi. Pamatuji si, jak jsme tahali sirky, kdo dostane Elvise… Rozhlédnu se kolem. Osm prázdných židlí a nikde ani živáčka. Uchechtnu se. Co by tu taky dělali… „Připrav se, máš je tam za pár,“ ozve se hlas Velkého šéfa někde seshora. Vzhlédnu do bílé nicoty, přikývnu a zaujmu postoj uprostřed kolečka z židlí. Právě včas. Proud bílého světla zasáhne jednu z nich jako blesk. Zahřmí se a zvedne se hvězdný prach, který mě donutí si krátce odkašlat. Sloup světla se pomalu zformuje do podoby mladé ženy. Je půvabná už od pohledu, ale tady je každý krásnější. Jen tady je doopravdy...
Strážce přírody
Existují legendy, povídky, příběhy nebo historky o magických, pekelných či nebeských stvořeních. Většina z toho jsou ale jen dohady, pohádky a nepravdivá fakta. Já vám povím pravdivý příběh o Mori Ikiru. O dívce, která byla milována přírodou stejně, jako ona milovala ji. Příběh z doby rozsáhlých lesů, kde se lidé přizpůsobili přírodě a nepřizpůsobovali ji sobě. Neexistovaly auta, továrny, elektrárny ani rozsáhlá města. Jen malé vesničky s malými počty lidí, kde se chodilo pěšky a zvířata žila volně v přírodě. Jdu klidným lesem. Po chvilce zaslechnu zurčení potůčku. Miluji ten zvuk. Jsem asi v polovině své cesty. Musím dojít k podzimním vodopádům. Na přelomu srpna a září je tam plno práce. Vydám se proti proudu vody a za chvíli dojdu k větvící se řece. Jedna větev...
Denní věštec
Chcete vědět, co se děje za hradními zdmi?
Čtěte Denního věštce!
Ocenění
2022 – Projekt roku
2021 – Projekt roku
2021 – Šéfredaktor roku
2020 – Projekt roku
2019 – Projekt roku
2018
2015 – Projekt roku
