Svitky pergamenu

Kam může člověka zavést opravdu mimořádný a silný dar? Může mu přinést štěstí a úspěch, nebo je to spíš nebezpečná zbraň, která se častěji obrátí proti svému majiteli?

Americká poušť, všude prach a písek, horko.

Pan Allen velmi spěchal. Rychlý pohled na hodinky ho ujistil, že i kdyby stihl doubledecker, jenž jede za patnáct minut, nedostane se do práce včas a povýšení ho mine o ten nejtenčí vlásek. Tím se mu ovšem zhroutí celý systém, kompletní životní plán, který dennodenně plní drobnými úkony, pomocí jichž se dostává na vrchol. A co by tomu řekla maminka…

Zapadlý bar v New Yorku. Pozdní večer. Prší.

Když jsem pomalu otevřela oči, oslnila mě pronikavá sluneční záře. „Slunce? Teplo?“ řekla jsem udiveně.

Zavzpomínejme a vraťme se do roku 1952. Lze bezezbytku dodat, vraťme se do minulého století.

Kapky lehce dopadly na okenice, pomaličku stékaly, až zanikly ve vrstvě vody ukotvené v mezírce pod oknem.

Co má znamenat ten povyk? Co se to děje? V hlavě se mi ozývá vzdálený křik, a tak ospale otevřu oči. Rozhlížím se po pokoji a...

Za devatero horami a desatero lesy žila, byla smutná dívka. Nikdo jí nedokázal pomoci. Trpěla chorobou zlomeného srdce. Jedni říkali: „Zamiluj se znovu a žij.“ Nemohla. Jiní povídali: „Zůstaň sama a žij!“ Nemohla ani to.

Další povedený příspěvek ze soutěže Svíčka.