Caroline the Unicorn

Kamenný dvůr, samota s pozadím tmavých lesů, sám na lesní cestě. Podzimní slunce prosvítá mezi stromy. Nemohl jsem ani uvěřit, jak moc se to místo dokázalo změnit.

Ve Finsku je plno jezer, ale žádné není tak krásné, jako to naše, pomyslela jsem si a houpala nohama. Byla jsem na svém oblíbeném stromě na ostrůvku uprostřed jezera. Nikde jsem ještě neviděla tak modrou hladinu. Slunce se leskne a voda vydává až překvapující odstíny modré, zlaté i stříbrné. Díky tomuto místu vždy zapomenu na školní povinnosti, milostné problémy nebo rodinné komplikace, chodím sem zkrátka pro odreagování. Mimochodem, jmenuji se Laura a je mi skoro 15 let, teď ale nechci myslet na čísla, chci si tohle odpoledne užít…

Krátké drabble na téma elektrárna.

Když jsem pomalu otevřela oči, oslnila mě pronikavá sluneční záře. „Slunce? Teplo?“ řekla jsem udiveně.