Boží mlýny melou pomalu, ale jistě
Co říct o příběhu sepsaném slečnou Miou pro bobříka ponaučení, aniž by se vysvětlila pointa příběhu? Snad jen – příjemné počtení! -*- V Zeleném lese se měla zvířátka dobře. Dobře mezi sebou vycházela a nebyly mezi nimi žádné spory. Tedy až do té doby, než se do lesa přistěhoval velký vlk. Měl sebevědomí na rozdávání, na každého se díval spatra a toužil po uznání a moci. Chtěl v Zeleném lese vládnout. Jenže zvířátka nechtěla žádného vládce, nepotřebovala ho. A vlka tím pádem nechtěl nikdo poslouchat. Ten se rozhodl, že si svůj respekt vybuduje strachem. Pravidelně se stávalo, že si vyčíhal osamělé zvířátko, chytl ho za kožich za krkem, odtáhl do svého doupěte, kde ho bil a vyhrožoval mu smrtí, pokud ho nebude uznávat jako krále lesa. Pak ho zuboženého...
Nerozluční
Lásku necítí jen lidé, ale i němé tváře. A o takové lásce sepsala příběh pro bobříka velkých citů slečna Bibi. -*- Byla to láska na první pohled – vlastně – na první štěknutí. Trávili spolu již nějaký čas na ulici a zkoumali, kde je možné se zadarmo najíst a kde je poženou koštětem či za nimi ještě přihodí nějakou nadávku či kámen. Konečně – támhle – tam jsou lidé, a dokonce se na ně usmívají a nabízejí jim kousek jídla. „Haf – pohni se,“ pobízela Jasmí svého kamaráda Arsího a postrkovala ho kupředu. Bylo to ještě nemotorné štěně, a ona neměla to srdce nechat ho na ulici samotného. Starost o něj jí snížila její obezřetnost, a tak ji síť padající na oba z výšky překvapila. Do útulku je přivezli společně. Dostali kotce vedle sebe. Jasmí byla vystrašená, život...
Štědrý den
Báseň slečny Indris sepsaná pro bobříka volnosti měla být vydána spíš na Štědrý den. Ale nám to nevadí a rádi zavzpomínáme na Vánoce. -*- Dnes slavný nastal nám,po roce zas přichází,s radostí se provází,napětím ani nedýchám. Ráno stromek ustrojím,z půdy snesu ozdoby,různé mají podoby,opatrně je zavěsím. Pak z větví svícen vytvořit,to zdá se být lehké,však dílo je křehké.Slavnostní stůl má ozdobit. Mamince ráda pomáhám,brambor hromadu oloupat,vanička salátu není jen tak,když příbuzným jej rozdávám. Recept je starý rodinný,základem je zelenina vařená,s vůní cibule spojená.Salát bude ozdobou hostiny. Kam jen jsem dala cukroví,zvláštní z toho pocit mám,bylo na stole. Přísahám.Už v bratrově bříšku si lebedí. Nakonec dárky zabalit,doufám že radost bude...
Město Smíchov
Takový pech jaký má hlavní hrdinka příběhu z pera pana Connora byste nechtěli mít. Bobřík smíchu se ze začátku uchechtával. Nakonec mu ale hrdinky bylo vlastně líto. -*- Odvážná novinářka se rozhodla rozlousknout záhadu města Smíchova. V tomhle městě se každý směje hloupým vtipům a nehodám spoluobčanů. Když tohle rozlousknu, sláva se jenom nahrne, pomyslela si. Sbalila si vše potřebné, objednala lístky na vlak a vyrazila přímo na nádraží. Pomalu se ploužila s batohem k nádraží, když v tom si zkontrolovala čas na hodinkách. Pět minut do odjezdu vlaku! Grace rychle běžela na vlak. Vše by v pohodě stihla, kdyby lidé uměli vyhazovat odpadky. Grace uklouzla na slupce od banánu a rozplácla se na chodník. Z polootevřeného batohu se vysypaly doklady a novinářské náčiní....
O líné bobřici
Jste ti, kdo rádi přenechají práci ostatním a nejraději nic nedělají? Tak právě pro vás je příběh slečny Cesmíny, který sepsala pro bobříka ponaučení. -*- Žila, byla, jedna velmi líná bobřice. V lese, kde měla chaloupku, u potoka, ji všichni měli rádi. Často se jí snažili přesvědčit, že by měla jít něco dělat, ale bobřice jen lenošila. Nejraději se opalovala na břehu potoka, nebo jen seděla u domku a dívala se kolem. Támhle včela sedá na květinu, veverka skáče po stromě, nebo o kousek dál zajíc chroustá mrkvičku. Drbna nebyla, vlastně jí ani nezajímalo, co kdo dělá. Bobřice nechtěla nic dělat a jen lenošila. Její zahrádka připomínala divočinu, protože se jí nechtělo plít plevel a všude rostly kopřivy. Došlo to tak daleko, že bobřice nic nepěstovala, protože...
Bobří ráj
Slečna Bibi pro bobříka cizích světů sepsala příběh o hledání bobřího ráje. Najde jej bobřík Karel nebo se bude muset smířit s tím, že už žádný ráj není? To se dozvíte, když se dáte do čtení. -*- Bylo nebylo, dávno tomu (tak prý začínají příběhy mudlové)… žil byl jeden bobřík, který se jmenoval Karel. Bydlel sám u řeky, kde dříve bydlely celé přechozí generace bobrů. Žily pohromadě a v souladu s přírodou, ale jen do té doby, kdy tam přišli lidé. Jim padla za oběť celá bobří hráz, oni rozbořili mohutné stavby budované po celé generace. Postavili elektrárnu, zregulovali řeku … a rázem bylo po bobřím ráji. Staří ještě zůstávali „na dožití“, ale mladí se vydali proti proudu, aby našli lepší místo pro život. Karel jako jediný z mladých zůstal. Staral se...
Denní věštec
Chcete vědět, co se děje za hradními zdmi?
Čtěte Denního věštce!
Ocenění
2022 – Projekt roku
2021 – Projekt roku
2021 – Šéfredaktor roku
2020 – Projekt roku
2019 – Projekt roku
2018
2015 – Projekt roku
