Bibliosféra
Je až s překvapením, jak často autoři psali básně, i když nemuseli. Jako například slečna Cesmína, která sepsala pro bobříka cizích světů báseň o Bibliosféře. -*- Mimo prostor a čas existuje knižní svět plný kouzel, Bibliosféra, tak se jmenuje, každý příběh tam zmizel. Jako obří knihovna vypadá, knihy si volně poletují, slunce tam nikdy nezapadá, spisovatelé se citují. Každý příběh se do knihy vtělí, slova mají moc velkou, knihovníci jsou velmi sečtělí, voní to tam idylkou. Knihovníci se tu o vše starají, o knihy s láskou pečují, zatoulané knihy občas sbírají, některou ještě označují. Zrovna se něco krásného přihodilo, slova se do vět skládají, kouzlo písmo a papír navždy spojilo, do police novou knihu dají. Okamžik zrození nikomu neunikne, knihy chtějí nováčka...
Sen o budoucnosti
O malé Jasmí jsme už měli tu čest několikrát číst. Tentokrát nám slečna Bibi připravila příběh pro bobříka budoucích dnů, ve kterém se bude Jasmí zdát zajímavý sen. Co myslíte? Bude se jí líbit? Malá fenka Jasmí dorazila domů zcela utahaná po večerní procházce. Ach, ti mudlové! Copak nemohou odhadnout, co malý pejsek snese? Celá unavená podklesla na svůj polštář v pelíšku a okamžitě usnula. Ano – fyzicky spala jako když ji „do pelíšku uloží,“ ale její malý psí mozeček dál šrotoval a přemýšlel, jak by se psí život mohl zlepšit. Co by mohlo být jinak? Přinesou tyto změny třeba budoucnost? Jasmí, ač spící, ve snu zvedla hlavu. Co to? Co se to děje? Lehký vánek jí ovíval čumáček. Počítačová diagnostika vyhodnotila, že jí je teplo. Zároveň cítila,...
Strážkyně lesa
Vstupte se slečnou Viljou a bobříkem cizích světů do míst, kde vám společnost bude dělat Strážkyně lesa. -*- Nindë dokončila posledními pohyby ranní rituál k uvítání nového dne a sledovala, jak se první ranní paprsky slunce prodírají mezi listy vzrostlých stromů. Les ještě z části spal, vzduch byl chladný a ještě ho neplnilo ptačí cvrlikání ano bzukot hmyzu, noční stvoření se už ale ukládala ke spánku, a všude vládlo ticho. Věděla, že to nebude trvat dlouho. Milovala lesy a všechny ty zvuky, které ho obvykle plnily, jí byly hudbou, ale ticho úsvitu mělo něco do sebe. Když o něco později posnídala, dala se do úklidu svého provizorního tábora. Netrvalo to dlouho a místo se zdálo netknuté, jako kdyby tu ani nebyla. Světlovlasá elfka spokojeně přikývla, když se...
Trojčata
Příběh slečny Petromily o bobřích trojčatech pro bobříka ponaučení obsahuje ponaučení, které jsme každý ve svém dětském věku získali. Jen bobřím trojčatům trvalo delší chvíli, než to konečně pochopili… -*- Naší krásné bobří rodince se na jaře narodila trojčata. A že to byla pěkná zlobidla! Od rána do noci na chvíli neposeděla. Rodiče si odpočinuli jen na pá hodin v noci, když všichni usnuli. Bylo léto, maminka s tatínkem spravovali hráz a všechny tři děti si hrály nad splavem s kamarádkou žabkou. Žabka ovšem byla také pěkná nezbednice. Nabádala malé bobry, aby skákali z hráze dolů, hned vedle hlubokého jezu. Rodiče je opakovaně nabádali, aby neskákali v tom nebezpečném místě. Ale děti neposlouchali. Skákali blíže a blíže jezu, po mokrých kamenech, pod...
Neznámá
První kouzlo, které se nám povede, je většinou nezapomenutelné a otevře nám úplně nový svět plný nečekaných zážitků. Příběh Seal sepsaný slečnou Newikou pro bobříka cizích světů však toto potvrzuje. -*- Každé kouzlo s sebou nese nějaké prokletí. A její magie měla vysokou cenu. Jako maličká neprojevovala vůbec žádné nadání, přestože její rodina byla jednou z nejmocnějších na kontinentu. Jak rostla, každý člen z rodiny, včetně jejích vlastních rodičů, jí opovrhoval. Až jednoho dne, na její patnácté narozeniny, pocítila cosi zvláštního. Vzduch kolem ní voněl po starých knihách, po květinách, po lese, a jemně praskal. Magie si jí konečně našla. V tu chvíli vstoupili do pokoje její mladší bratři – v té době již mocní a schopní mágové. „Že by se Seal konečně naučila...
Zimní probuzení
Až si přečtete double drabble sepsané panem Nebelbrachem pro bobříka sta chvil, i vy budete mít chuť namísto auta vyrazit kus pěšky… -*- Místo zaparkovaného auta uviděl hromadu zmrzlého sněhu. Došlo mu, že než se prokopávat k vozidlu a rozmrazovat jej, bude rychlejší nasadit běžky, zajet do vesnice a sednout na autobus. Svlékl, co měl na sobě, dal si to do batohu, oblékl sportovního oblečení, batoh si hodil na záda a vyrazil. Příliš nespěchal, věděl, že nejbližší autobus jede za půl hodiny. Konečně tak měl možnost prohlédnout si krajinu, která obklopovala dům, jejž si se ženou koupili před půl rokem. Vzal to lesem. Po levé ruce spatřil krmelec a u něj stádo srnek. Po ruce pravé skrz stromy prosvítal výhled na protější zasněžené kopce. Polekal zajíce, který...
Denní věštec
Chcete vědět, co se děje za hradními zdmi?
Čtěte Denního věštce!
Ocenění
2022 – Projekt roku
2021 – Projekt roku
2021 – Šéfredaktor roku
2020 – Projekt roku
2019 – Projekt roku
2018
2015 – Projekt roku
