Neznámá
První kouzlo, které se nám povede, je většinou nezapomenutelné a otevře nám úplně nový svět plný nečekaných zážitků. Příběh Seal sepsaný slečnou Newikou pro bobříka cizích světů však toto potvrzuje. -*- Každé kouzlo s sebou nese nějaké prokletí. A její magie měla vysokou cenu. Jako maličká neprojevovala vůbec žádné nadání, přestože její rodina byla jednou z nejmocnějších na kontinentu. Jak rostla, každý člen z rodiny, včetně jejích vlastních rodičů, jí opovrhoval. Až jednoho dne, na její patnácté narozeniny, pocítila cosi zvláštního. Vzduch kolem ní voněl po starých knihách, po květinách, po lese, a jemně praskal. Magie si jí konečně našla. V tu chvíli vstoupili do pokoje její mladší bratři – v té době již mocní a schopní mágové. „Že by se Seal konečně naučila...
Zimní probuzení
Až si přečtete double drabble sepsané panem Nebelbrachem pro bobříka sta chvil, i vy budete mít chuť namísto auta vyrazit kus pěšky… -*- Místo zaparkovaného auta uviděl hromadu zmrzlého sněhu. Došlo mu, že než se prokopávat k vozidlu a rozmrazovat jej, bude rychlejší nasadit běžky, zajet do vesnice a sednout na autobus. Svlékl, co měl na sobě, dal si to do batohu, oblékl sportovního oblečení, batoh si hodil na záda a vyrazil. Příliš nespěchal, věděl, že nejbližší autobus jede za půl hodiny. Konečně tak měl možnost prohlédnout si krajinu, která obklopovala dům, jejž si se ženou koupili před půl rokem. Vzal to lesem. Po levé ruce spatřil krmelec a u něj stádo srnek. Po ruce pravé skrz stromy prosvítal výhled na protější zasněžené kopce. Polekal zajíce, který...
Boží mlýny melou pomalu, ale jistě
Co říct o příběhu sepsaném slečnou Miou pro bobříka ponaučení, aniž by se vysvětlila pointa příběhu? Snad jen – příjemné počtení! -*- V Zeleném lese se měla zvířátka dobře. Dobře mezi sebou vycházela a nebyly mezi nimi žádné spory. Tedy až do té doby, než se do lesa přistěhoval velký vlk. Měl sebevědomí na rozdávání, na každého se díval spatra a toužil po uznání a moci. Chtěl v Zeleném lese vládnout. Jenže zvířátka nechtěla žádného vládce, nepotřebovala ho. A vlka tím pádem nechtěl nikdo poslouchat. Ten se rozhodl, že si svůj respekt vybuduje strachem. Pravidelně se stávalo, že si vyčíhal osamělé zvířátko, chytl ho za kožich za krkem, odtáhl do svého doupěte, kde ho bil a vyhrožoval mu smrtí, pokud ho nebude uznávat jako krále lesa. Pak ho zuboženého...
Nerozluční
Lásku necítí jen lidé, ale i němé tváře. A o takové lásce sepsala příběh pro bobříka velkých citů slečna Bibi. -*- Byla to láska na první pohled – vlastně – na první štěknutí. Trávili spolu již nějaký čas na ulici a zkoumali, kde je možné se zadarmo najíst a kde je poženou koštětem či za nimi ještě přihodí nějakou nadávku či kámen. Konečně – támhle – tam jsou lidé, a dokonce se na ně usmívají a nabízejí jim kousek jídla. „Haf – pohni se,“ pobízela Jasmí svého kamaráda Arsího a postrkovala ho kupředu. Bylo to ještě nemotorné štěně, a ona neměla to srdce nechat ho na ulici samotného. Starost o něj jí snížila její obezřetnost, a tak ji síť padající na oba z výšky překvapila. Do útulku je přivezli společně. Dostali kotce vedle sebe. Jasmí byla vystrašená, život...
Štědrý den
Báseň slečny Indris sepsaná pro bobříka volnosti měla být vydána spíš na Štědrý den. Ale nám to nevadí a rádi zavzpomínáme na Vánoce. -*- Dnes slavný nastal nám,po roce zas přichází,s radostí se provází,napětím ani nedýchám. Ráno stromek ustrojím,z půdy snesu ozdoby,různé mají podoby,opatrně je zavěsím. Pak z větví svícen vytvořit,to zdá se být lehké,však dílo je křehké.Slavnostní stůl má ozdobit. Mamince ráda pomáhám,brambor hromadu oloupat,vanička salátu není jen tak,když příbuzným jej rozdávám. Recept je starý rodinný,základem je zelenina vařená,s vůní cibule spojená.Salát bude ozdobou hostiny. Kam jen jsem dala cukroví,zvláštní z toho pocit mám,bylo na stole. Přísahám.Už v bratrově bříšku si lebedí. Nakonec dárky zabalit,doufám že radost bude...
Město Smíchov
Takový pech jaký má hlavní hrdinka příběhu z pera pana Connora byste nechtěli mít. Bobřík smíchu se ze začátku uchechtával. Nakonec mu ale hrdinky bylo vlastně líto. -*- Odvážná novinářka se rozhodla rozlousknout záhadu města Smíchova. V tomhle městě se každý směje hloupým vtipům a nehodám spoluobčanů. Když tohle rozlousknu, sláva se jenom nahrne, pomyslela si. Sbalila si vše potřebné, objednala lístky na vlak a vyrazila přímo na nádraží. Pomalu se ploužila s batohem k nádraží, když v tom si zkontrolovala čas na hodinkách. Pět minut do odjezdu vlaku! Grace rychle běžela na vlak. Vše by v pohodě stihla, kdyby lidé uměli vyhazovat odpadky. Grace uklouzla na slupce od banánu a rozplácla se na chodník. Z polootevřeného batohu se vysypaly doklady a novinářské náčiní....