Netradiční dekorace
Někdo si bobříka sta chvil ulovil hned v začátku. Slečna Indris si jej ale nechala na konec a sepsala pro něj rovnou doubble drabble. -*- „Salát je připravený, dárky jsou zabalené, stůl nachystaný. Já teď půjdu s Moničkou na procházku a ty zatím ozdob stromeček. Vrátíme se asi za dvě hodiny, to by ti mělo stačit,“ instruovala mě žena. Stromeček. Proboha. V mé mysli se mi nejasně začínaly vybavovat vzpomínky, že jsem měl letos koupi stromku na starosti já. A byl jsem si jistý, že jsem na to zapomněl. „Ehm, miláčku? Já se obávám, že žádný stromek nemáme. Asi jsem ho zapomněl koupit.“ Hlas mé ženy najednou začal připomínat Fúrii. „Tak se okamžitě seber a nějaký stromek přines. Přeci nemůžeme mít Vánoce bez stromečku, když máme malé dítě. Tak to dopadá, když se něco...
Lék pro královnu
Jak již název napovídá, příběh pana Connora pro bobříka cizích světů, v tomto příběhu se král pokusí sehnat lék pro královnu. Zda uspěje či nikoliv, to se dozvíte jedině, když si najdete čas na čtení. -*- Černo, celé království se odělo do smuteční barvy. Královská rodina truchlí, královnu sužují bolesti, pomalu umírá. Zoufalý král nechal vyhlásit po celém království smutek a nakázal všem čarodějům, doktorům a vědmám, aby se dostavili na hrad a léčili jeho ženu, nebo budou nelítostně popraveni. Nespočet nedobrovolně přitáhnutých zachránců navštívilo hrad, ale nikomu se nepodařilo přijít na to, co královnu trápí. Během jednoho chladného večera navštívila krále mocná čarodějnice Eura. „Králi jeden bláznivý, mlč, neplýtvej slovy, jenom poslouchej. Chceš-li svou ženu...
Bibliosféra
Je až s překvapením, jak často autoři psali básně, i když nemuseli. Jako například slečna Cesmína, která sepsala pro bobříka cizích světů báseň o Bibliosféře. -*- Mimo prostor a čas existuje knižní svět plný kouzel, Bibliosféra, tak se jmenuje, každý příběh tam zmizel. Jako obří knihovna vypadá, knihy si volně poletují, slunce tam nikdy nezapadá, spisovatelé se citují. Každý příběh se do knihy vtělí, slova mají moc velkou, knihovníci jsou velmi sečtělí, voní to tam idylkou. Knihovníci se tu o vše starají, o knihy s láskou pečují, zatoulané knihy občas sbírají, některou ještě označují. Zrovna se něco krásného přihodilo, slova se do vět skládají, kouzlo písmo a papír navždy spojilo, do police novou knihu dají. Okamžik zrození nikomu neunikne, knihy chtějí nováčka...
Sen o budoucnosti
O malé Jasmí jsme už měli tu čest několikrát číst. Tentokrát nám slečna Bibi připravila příběh pro bobříka budoucích dnů, ve kterém se bude Jasmí zdát zajímavý sen. Co myslíte? Bude se jí líbit? Malá fenka Jasmí dorazila domů zcela utahaná po večerní procházce. Ach, ti mudlové! Copak nemohou odhadnout, co malý pejsek snese? Celá unavená podklesla na svůj polštář v pelíšku a okamžitě usnula. Ano – fyzicky spala jako když ji „do pelíšku uloží,“ ale její malý psí mozeček dál šrotoval a přemýšlel, jak by se psí život mohl zlepšit. Co by mohlo být jinak? Přinesou tyto změny třeba budoucnost? Jasmí, ač spící, ve snu zvedla hlavu. Co to? Co se to děje? Lehký vánek jí ovíval čumáček. Počítačová diagnostika vyhodnotila, že jí je teplo. Zároveň cítila,...
Strážkyně lesa
Vstupte se slečnou Viljou a bobříkem cizích světů do míst, kde vám společnost bude dělat Strážkyně lesa. -*- Nindë dokončila posledními pohyby ranní rituál k uvítání nového dne a sledovala, jak se první ranní paprsky slunce prodírají mezi listy vzrostlých stromů. Les ještě z části spal, vzduch byl chladný a ještě ho neplnilo ptačí cvrlikání ano bzukot hmyzu, noční stvoření se už ale ukládala ke spánku, a všude vládlo ticho. Věděla, že to nebude trvat dlouho. Milovala lesy a všechny ty zvuky, které ho obvykle plnily, jí byly hudbou, ale ticho úsvitu mělo něco do sebe. Když o něco později posnídala, dala se do úklidu svého provizorního tábora. Netrvalo to dlouho a místo se zdálo netknuté, jako kdyby tu ani nebyla. Světlovlasá elfka spokojeně přikývla, když se...
Trojčata
Příběh slečny Petromily o bobřích trojčatech pro bobříka ponaučení obsahuje ponaučení, které jsme každý ve svém dětském věku získali. Jen bobřím trojčatům trvalo delší chvíli, než to konečně pochopili… -*- Naší krásné bobří rodince se na jaře narodila trojčata. A že to byla pěkná zlobidla! Od rána do noci na chvíli neposeděla. Rodiče si odpočinuli jen na pá hodin v noci, když všichni usnuli. Bylo léto, maminka s tatínkem spravovali hráz a všechny tři děti si hrály nad splavem s kamarádkou žabkou. Žabka ovšem byla také pěkná nezbednice. Nabádala malé bobry, aby skákali z hráze dolů, hned vedle hlubokého jezu. Rodiče je opakovaně nabádali, aby neskákali v tom nebezpečném místě. Ale děti neposlouchali. Skákali blíže a blíže jezu, po mokrých kamenech, pod...