Přítelkyně
Příběh pro bobříka cizích světů se ani nemusí odehrávat v cizím světě. Slečna Mia vám to lehce dokáže. -*- Stoupám do mírného svahu zahrady. Mraky nad hlavou mají temně ocelovou barvu. Na chvilku dostanu strach, že mi ty velké šedé hradby vody spadnou na hlavu. Vzduch je těžký a nepříjemně chladný. Všude je ticho. Okolní půda záhonků je zmrzlá a pokrytá špinavým sněhem. Kostry holých stromů vypadají smutně. Krmítko zavěšené na jednom z nich touží po společnosti ptáků. Ale nikde nikdo. Nohy jako z olova mě donesou až na houpačku. Usednu. Popadám dech. Ten výstup sem nahoru mě zmohl. Cítím tíhu na srdci i na duši. Tento čas je pro mě těžký. Hlavou se mi honí podivné myšlenky a v těle se mi usazuje vzrůstající neklid...
Proměny roku
U veršů zůstaneme nadále. Tentokrát se slečnou Indris a bobříkem tajemných dálek máte možnost číst haiku o proměnách roku. -*- leden Mrazem tvář rudne ze sněhu sochy staví skupina dětí. únor Zkoušky jsou tu zas je třeba napnout síly abys zvítězil. březen Jaro již vítá zpěv skřivanů v polích plný radosti. duben Slunce zakryje lehounká clona deště duha se zjeví. květen V sadu stromy květem bílým obalí polibek skrytý červen Děti radostně na prázdniny čekají škola je nudí. červenec Mořem omýván ztrácí se tvým očím břeh mušliček plný. srpen Pod strom se skloníš klobouček hnědý najdeš v mechu skrytý. září Školní zvon volá povinnosti hlas vstávání bolí. říjen Studené mlhy roh lovců a štěkot psů ticho přeruší. listopad Paletou barev listí stromů odívá jen na čas krátký....
Bobří den
Pojďte si s panem Connorem a bobříkem veršů užít krásný bobří den. -*- Když bobřík vstává, odlepuje hlavu od polštáře, pusinku dostane do tváře, venku obloha tmavá. Snídani rychle pojí, šálu okolo krku namotá, mámě pod nohy se zamotá, k bratrům se připojí. U jezera sedí, kouká na svůj odraz, tahá pilně za provaz, do krajiny hledí. Truhla na břehu leží, koukni, co v ní najdeš, kam se zvědavostí zajdeš, oč tady běží? Oči nevěřícně sledují, poklad našly drahý, pro dědictví zlatý, knihu pohádek objevují. Každý večer před spaním, knihu a brýle v ruce čtecí, Jeníček uteče před pecí, snům se takhle...
Sen
Na večer se hodí příběh pana Cinexe, který sepsal pro bobříka volnosti. I když… Takový sen by asi nikdo nechtěl mít… -*- V radosti a zároveň s pocitem smutku se probouzím po jedné z nejhorších nocí, co jsem kdy zažil. Kapka slzy, která právě vytekla z mého pravého oka, stéká pomalu po tváři. Ty sny. Ten jeden sen. Ta ironie života. Ta melancholická nálada vytvořená pouhým přeludem a výtvorem mojí vlastní fantazie. Nebo to snad není fantazie, ale jen trochu převrácená realita? V tom nejhlučnějším tichu slyším jen dopad slzy na prostěradlo. Jak ve mě může podvědomá kreativní tvorba mozku vyvolat emoce? Chce mi mozek něco naznačit? Nebo snad veškeré vize ve spánku v podobě snů nemá na svědomí moje hlava? Utřu slzu, a jako každé ráno si uvařím pořádně...
Autobus duchů
Už jste slyšeli o autobusu duchů? Ne? Tak se s bobříkem městských legend začtěte do příběhu slečny Cesmíny. -*- Ulice města jsou skoro prázdné, jen sem tam projede nějaké auto. Blíží se třiadvacátá hodina a většina lidí je doma. V oknech se až na výjimky nesvítí a svět se pomalu ukládá ke spánku. Přesto se na ulici vyskytuje pohyb. Jeden stařík venčí svého jezevčíka na zahradě, která se nachází hned vedle zastávky. Mladý muž spěchá po chodníku k zastávce. Vzduch je chladný, proto je zabalený do teplého kabátu a snaží se ještě víc zachumlat do hřejivé šály. Přesto se usmívá, protože v myšlenkách je ještě stále u své milované, od které právě odešel. Těší se, až se za ní zítra zase staví. Ale nyní pospíchá domů, aby už byl pryč ze zimy a mohl si jít lehnout. Stoupne...
12 měsíců
Bobřík tajemných dálek a dvanáct krásných haiku v podání slečny Bibi. -*- Leden je první zářivý ohňostroj. Zdraví Nový rok. Únor je bílý. Mrazivé ticho zpívá spícím zvířátkům. Březen nás budí. Nabarvená vajíčka jasní hnědou zem. Duben je apríl. Slunce dovádí venku. Vločky zpívají. Květen je láska. Sliby dané pod třešní odvane vítr. Červen je léto. Jarní jablíčka mají své nájemníky. Červenec volá. Prázdniny přicházejí Balení je tu! Srpen je obilí. Voňavé klasy zlátnou. Lepek uzrává. Září je škola. Hlasitě volá hola. A zní dětský pláč. Říjen jsou draci. V povětří prý jsou doma. Moci tak létat! Listopad hřeje posledními paprsky. Ježek si stele. Prosinec zvoní. Ledem pokrytý rybník kreslí...