Sen
Na večer se hodí příběh pana Cinexe, který sepsal pro bobříka volnosti. I když… Takový sen by asi nikdo nechtěl mít… -*- V radosti a zároveň s pocitem smutku se probouzím po jedné z nejhorších nocí, co jsem kdy zažil. Kapka slzy, která právě vytekla z mého pravého oka, stéká pomalu po tváři. Ty sny. Ten jeden sen. Ta ironie života. Ta melancholická nálada vytvořená pouhým přeludem a výtvorem mojí vlastní fantazie. Nebo to snad není fantazie, ale jen trochu převrácená realita? V tom nejhlučnějším tichu slyším jen dopad slzy na prostěradlo. Jak ve mě může podvědomá kreativní tvorba mozku vyvolat emoce? Chce mi mozek něco naznačit? Nebo snad veškeré vize ve spánku v podobě snů nemá na svědomí moje hlava? Utřu slzu, a jako každé ráno si uvařím pořádně...
Tropický nápoj
Máte rádi tropické nápoje? Po příběhu pana Connora pro bobříka volnosti si možná od nich na chvíli dáte pozor. A nebo budete minimálně sledovat jejich přípravu ostřížím zrakem -*- Žhavé slunce silně praží a na Jane zrovna přišla ukrutná touha po pití. Vstala z lehátka a zamířila si to přímo do kuchyně k lednici. Natáhla ruku pro nápoj, ale zarazila se při pohledu na lísteček s poznámkou. Poznámka, která ji varovala, aby pití nepila, však nebyla překážkou a tak Jane klidně pokračovala v přivlastňování drinku. Přiložila nápoj k nosu a mírně přičichla. Voněl svěže a tropicky, to bude dobrota. Jane usrkla a rázem pocítila nečekané změny. Ihned viděla svět barevněji! V parném létě se začali potulovat po kuchyni tučňáci, duha se koupala v bazénu. On tam ten lísteček...
Bobřík je nej
Jako poslední příspěvek osmé kola jsme si nechali krásnou báseň od slečny Bibi, která nám připomíná to, co už dávno víme. Bobřík je prostě nej. A bobřík volnosti to jen potvrzuje. -*- Bobřík ráno vesele z postýlky vyskočí, Okamžitě se mu štěstím očička protočí. Bude dneska počasí akorát pro práci? Říká bobr a přemýšlí hlavně o legraci. I ty bobře fikaný, pracovat se ti nechce? Kárá máma bobříka a plácne ho lehce. Já jsem to tak nemyslel, hráze stavím rád, Ejhle – tuhle plave kláda – postavím z ní hrad. Na to konto, v tom okamžiku, bobr vymyslel elektriku. Elektrika pracuje, bobr šťastně tancuje. Já jsem bobr, já jsem král … a já nevím, jak je to...
Vůně česneku
Vydejte se se slečnou Viljou a bobříkem volnosti do doby, kdy lidstvo žilo ještě v tlupách. Jen si potvrdíte, že to nebyl jednoduchý život. -*- Utíkala. Utíkala, co jí síly stačily. Soumrak ze světa zvolna vymazával všechny barvy, což orientaci v lese, který neznala dokonale, neusnadňovalo. Ale nebylo to poprvé, kdy musela utíkat o život v ne moc známé krajině, takže jedna část její mysli nacházela dost prostoru na to, aby myslela i na jiné věci, než jak si zachránit život. Když Ruh přišel s tím nápadem, vypadalo to skvěle. Ne, bylo to přímo dokonalé. Klanové války byly nekonečné. Nikdy netrvalo mnoho zim, než některý z náčelníků zemřel. Nemoci, zranění, nehody při lovu, výzvy jiných mužů… existovalo mnoho a mnoho důvodů, proč byl život náčelníka obvykle krátký...
Vše špatné je k něčemu dobré
Bobříka volnosti se ve čtvrtém kole rozhodl ulovit autor, který si přál zůstat skryt pod maskou. -*- Byl krásný letní den a v lese bylo jako obvykle velmi živo. Ptáčci si vesele zpívali, veverky hledaly ořechy a srny doprovázely své mladé na pastvu. Přesto se na mechovém paloučku našla jedna bytůstka, která prožívala velký žal. Byl to žížalák Emil. Celý svůj život žil v útulné jablečné chaloupce. Ona chaloupka mu poskytovala nejen pohodlí, ale i potřebnou ochranu. Emilova chaloupka však včera záhadně zmizela a žížalák se stal lesním bezdomovcem. Prohledal nebližší okolí lesa a po chaloupce nikde ani stopy. Smutně se odplazil na původní místo chaloupky a pomalu se začal smiřovat se svým koncem. Kde nic, tu nic se náhle objevil kouzelný šnek. Představil se jako...
Trpaslík
Co všechno dokáže takový trpaslík? To vám poví Melisa Pestrá a bobřík volnosti. -*- Poslyšte teď příběh malý,A je o trpaslíkovi jednom, který všeho příliš se bál. Děsila ho spousta věcí, a druzí se mu posmívali. Dokonce i předváděli ho, když spolu si venku hráli. Jinak než strašpytel proto, doma nikdo mu už neřekl. A když toho měl fakt dost, nakonec z domova i utekl. Samotný putoval krajinou, malá v něm byla dušička. Připadalo mu, že jde už rok, přitom byla to jen chvilička. Najednou však zarazil se, zoufalý křik totiž zaslechl. Za zvukem se proto vydal i když pryč raději by utekl. Zastavil se před jezerem, hrozný pohled tam spatřil. Ve vodě se někdo zmítal, a evidentně se právě topil. Navzdory velkému strachu, trpaslík dlouho ale neváhal. K...
Denní věštec
Chcete vědět, co se děje za hradními zdmi?
Čtěte Denního věštce!
Ocenění
2022 – Projekt roku
2021 – Projekt roku
2021 – Šéfredaktor roku
2020 – Projekt roku
2019 – Projekt roku
2018
2015 – Projekt roku
