Bitevní pole

Slečna Saiph Lacaille v třetím kole ulovila bobříka volnosti, který až koukal, co se z příběhu vyklubalo. -*- Rosí se mu čelo, nakolik se soustředí – nesmí polevit. Vysílá k němu signály, nejraději by jej vzala něčím po hlavě, ale nesmí, tak jen stojí a čeká na to, že udělá přesně to, co si ona přeje. Jestli ji zradí, jestli ji vydá, odnese to on sám – každá další myšlenka stává se naléhavější, pro něj nečitelná, neví, co dělat, neví, co po něm chce, nejraději by se na ni vykašlal, ona by jej nejraději poslala pryč – ani jeden nemůže a tak se spolu dusí. Kolem nich se hýbe svět, kolem ní ten její, kolem něho ten jeho, ale společně jsou zakleti v okamžiku a nemají povoleno všímat si ničeho, co s ním nesouvisí – žene se na ně nebezpečí,...

Podzimní momentky

Slečna Cesmína se rozhodla ulovit bobříka volnosti. Spolu s ním zaujala i jiného bobříka. Aby ne, když si ke svému lovu vybrala básně haiku. -*- List padá na zem kočka leží na slunci skočí na kořist. Dýňové latté lahodná chuť a vůně srdce zahřeje. Barevné listí shrabané na hromadě dítě dělá hop. Ptáci odletí zmizí někde daleko zbude jen ticho. Stromy se mění barvy zaženou chmury začíná pršet. Deštivý podzim šátek na krku hřeje vítr hodně fučí. Plamen plápolá ve větru svíčka zhasne tma pohltí vše. Čas na úrodu košík plný jablíček dýně se směje. Paprsky slunce ještě příjemně hřejí rána jsou chladná. Šedivé mraky plují po celém nebi tam dál zazní zvon. Sbírám listy veverka skáče na strom žalud na dlani. Kapičky rosy vyzdobí pavučinu mlha halí kraj. Věnec a svíčku...

Elevator pitch

Slečna Gita Hrdličková v třetím kole úspěšně ulovila bobříka volnosti. Příběh o tom, co se může přihodit v obyčejném výtahu. -*- A to byste nevěřil, co se mi stalo. Přivolám si tlačítkem výtah, jako už tisíckrát předtím. Čekám a čekám. Najednou si vedle mne stoupne taková podivná existence, ani nevím, odkud se vzala, a tak čekáme oba dva. Výtah pořád ne a ne přijet. Ten vedle mě se ušklíbne a povídá: „Byl snad v nebi, ne?“ „Vypadá to tak,“ odtuším. „Poslední dobou to odtamtud ale čím dál tím víc trvá.“ Tvářím se, jako kdyby to bylo normální, jezdit výtahem do nebe a zase zpátky. Nemám z toho dobrý pocit, zvlášť když ten druhý pokývne hlavou: „Taky bych řekl. Měli by to promazat.“ Konečně přijede výtah a my nastoupíme. „Kam to bude?“ ptám se. Stojím hned...

Bouře v zimě

Bobříka volnosti se v třetím kole rozhodla ulovit slečna Trixie Deliah Sinclair. -*- Bylo, nebylo. Teda spíše bylo, než nebylo. Bratr a sestry z jedné smečky se rozhodli, že si uspořádají menší hru. Hru na schovávanou. Bratrovi to sice nebylo po chuti, prohlásil, že to je hra pro malá prťata. Ba, nebylo mu to nic platné, byl přehlasován. Brblal ještě chvíli, ale to bylo vše, co s tím mohl dělat. Bratr prohlásil, ať se sestry schovají první. Byl skvělý stopař a věřil si, že je dovede rychle najít. Brzy se ukázalo, že to nebude jednoduché. Bráška čekal, až se schovají a pak je vyrazil hledat. Byl čestný a vychovaný, proto se nesnažil o podvod. Během hledání se obloha zatáhla a začalo sněžit. Bouře se blížila mílovými kroky. Bratr přidal do běhu a u toho naléhavě...

Špatný den

Poprvé se do hledáčku dostal i bobřík volnosti. Kdo ho však ulovil, to netuší. Opět se jednalo o maskovaného lovce. -*- Mladá dívka se posadila na hradby a koukala se na přírodu před ní. Domů jít nemohla, nevěděla co tam na ní čeká a tak se rozhodla jít na toto místo. Snažila se ignorovat opilé lidi kolem sebe a snažila se nemyslet na to co vše se během dne událo. Chtěla jen sedět a vnímat přírodu. Nešlo to. Seděla a poslouchala pokřiky, ať skočí když chce. A tak jí vyskočilo v mysli proč by vlastně neskočí? Zahleděla se na přírodu a zamyslela se. Po značné chvíli slezla z hradeb a zakroutila nad sebou hlavou. Nevezme si život kvůli jednomu špatnému...