Prodloužený víkend
Autobiografická povídka popisující prodloužený víkend dvou lidí, kteří se potkali a zkouší, jestli jim to spolu bude klapat a současně první ulovený bobřík pro slečnu Vardu. -*- Způsobili to moji dva kolegové z práce, kteří si našli manželky na seznamkách. Tak dlouho do mne ryli, až jsem povolila. Slíbila jsem, že se přihlásím, vlítnu tam, popadnu první slušnější kus a zase zdrhnu. Celá akce měla trvat přesně týden. Vtrhla jsem tam přesně podle plánu. První chlápek, co napsal, chtěl půjčit prachy, druhý chtěl ode mě naplácat na holou a třetí chtěl mou fotku nahoře bez. Sundala jsem si tedy gumičku z culíku a poslala fotku ala „bratránek IT“. Zaujala mě profilová fotografie jednoho zrzavého skřítka, který měl na profilu vlastní básničku na téma: „Chtěl bych...
Poslední den
I slečna Vilja dokázala ulovit všech třináct bobříků za pomoci bonusového kola. Posledním bobříkem, který jí scházel do sbírky, byl bobřík smíchu. -*- Podzim přišel brzy, koncem srpna začalo pršet, ochladilo se a teploty už se znovu výš nevyšplhaly, takže ačkoliv jindy v září bývá teplo, tento rok jsme se ráno co ráno budili do mlhy a pošmourna. Ale v podstatě se víc neochlazovalo, týden za týdnem, měsíc za měsícem jsme měli stále stejné počasí. To vyprávím proto, abyste měli představu, jak mě překvapilo, když jsem se jednoho rána probudila, vykoukla z okna a tam viděla jen bílo. Přes noc se bez varování prudce ochladilo a napadl sníh. Bylo to nádherné a já se opravdu moc těšila, až bude po vyučování a budu si moci jít ven užívat sněhu. Moc ráda stavím sněhuláky...
Město Smíchov
Takový pech jaký má hlavní hrdinka příběhu z pera pana Connora byste nechtěli mít. Bobřík smíchu se ze začátku uchechtával. Nakonec mu ale hrdinky bylo vlastně líto. -*- Odvážná novinářka se rozhodla rozlousknout záhadu města Smíchova. V tomhle městě se každý směje hloupým vtipům a nehodám spoluobčanů. Když tohle rozlousknu, sláva se jenom nahrne, pomyslela si. Sbalila si vše potřebné, objednala lístky na vlak a vyrazila přímo na nádraží. Pomalu se ploužila s batohem k nádraží, když v tom si zkontrolovala čas na hodinkách. Pět minut do odjezdu vlaku! Grace rychle běžela na vlak. Vše by v pohodě stihla, kdyby lidé uměli vyhazovat odpadky. Grace uklouzla na slupce od banánu a rozplácla se na chodník. Z polootevřeného batohu se vysypaly doklady a novinářské náčiní....
Den blbec
Každý to známe. Když je den blbec, lepší by bylo nevylézt z postele. Jenže to, že je to den blbec zjistíme až ve chvíli, kdy už je pozdě… Slečna Cesmína o jednom takovém dni sepsala báseň pro bobříka smíchu. Snad vás potěší, že v tom nejste sami… -*- Ráno se probouzím, budík vůbec nezvonil, nikdo mě neprobudil, přijdu pozdě, to vím. Rychle z postele vyskočím, na kuličky stoupnu, malém na zem spadnu, naštěstí vše ladně ustojím. Se snídaní se nezdržuji, rychle se obléknu, do zrcadla mrknu, jsem strašidlo, uvažuji. Autobus mi zřejmě ujel, po ulici pěšky šlapu, po dechu občas lapu, život kolem pěkně bujel. Obloha se zatáhla, déšť mě v moment promáčel, deštník se ve větru otáčel, cesta se mi protáhla. Auto pozor nedávalo, obrovskou louží projelo, bahno...
Nebelvírské běhnice
Každá kolej si střeží jako oko v hlavě informace o tom, jak to probíhá v kolejní místnosti. Ale některé situace si zaslouží, aby o nich věděl i zbytek hradu. Slečna Beteramis vám jednu takovou událost zprostředkovala. Snad se budete bavit stejně, jako se bavil bobřík smíchu. -*- Je to zhruba dva týdny, co se v nebelvírské koleji objevily čtyři geniálně zázračné pergameny. Jejich slavná vynálezkyně, úžasná čarostavitelka Beteramis, je nadšeně rozdala svým třem (ex)patrončatům (alias Nejlepšímu šmírkotýmu) a začala aktivně dumat nad tím, co by mohl její Tým tajných spiklenců řešit jako svůj historicky první úkol. Geniální nápady na sebe samozřejmě (jako vždy) nenechaly dlouho čekat… Vysvětlení funkčnosti pergamenů: Text se na všech pergamenech objevuje...
O Popelce
Úsměv Vám i bobříkovi smíchu vyčaruje veselá veršovánka od Bibi Anne. -*- Bylo nebylo – byl jeden krásný den,Popelka s úsměvem vyráží si ven.Šaty má vetché, sukni má nuznou,vtom za ní dveře stařičké vrznou. „Pohni se, lenochu, ruce máš levé,flákáš se celé dny!“ macecha kleje.„Co si jen myslíš, že volno chceš mít?Bobříka smíchu že chceš ulovit?“ Popelka povzdychne, že maceše straší,za chvíli na kompost smetí vynáší.Taneční krokem se pod lískou projde,náhodou tři zralé oříšky najde. Popelka jeden z nich rozloupne v domnění,že jadýrkem báječným se dneska odmění.Diví se za chvíli, že v puse látku má,a potom na trávník šaty své rozkládá. „Obleč se, Popelko, nejvyšší je čas,na zámku ples bude, chystá se kvas.Princ už tam čeká a manželku vyhlíží,šanci máš na...
Denní věštec
Chcete vědět, co se děje za hradními zdmi?
Čtěte Denního věštce!
Ocenění
2022 – Projekt roku
2021 – Projekt roku
2021 – Šéfredaktor roku
2020 – Projekt roku
2019 – Projekt roku
2018
2015 – Projekt roku
