Autor
Elizabeth Lextrová
Vzpomínka na mě IX.
Neodešli jsme ze hřbitova přímo. Museli jsme se nejdříve rozhodnout, jak se pustíme do pátrání. Začala jsem se vyptávat Petra, jestli by uměl číst lidské myšlenky. Považoval to za výstřední otázku.
Zimní závěje
Na sáňky si sotva sednem,
Už se musím hádat s lednem.
Štípá mě do obou uší:
- Rudé uši, ty ti sluší!
Mám to spočítané
Večer máma vodou smáčí,
Naše kytky v květináči –
A jak rostou, pane!