Vzpomínka na mě - D

Vzpomínka na mě VIII.

Elizabeth Lextrová · · 13 min čtení

Moje úleva v tu chvíli byla nádherná. Bylo to tak úžasné, jak byl můj smutek strašný. Nepamatuju si, že bych vyskočila a natáhla po něm ruce, ale pamatuju si, jak sladce jsem se cítila v jeho objetí. Cítila jsem ho a věděla jsem, že on cítí mě. Myslím, že jsem se ho držela pořádně dlouho. Měla jsem strach, že se mi ztratí.

Vzpomínka na mě - D

Vzpomínka na mě VII.

Elizabeth Lextrová · · 8 min čtení

Do slunného dne jsem se probudila v Amandině domě. Vyskočila jsem z postele, na které jsem spala. Stále jsem na sobě měla zelené kalhoty a žlutou blůzu, oblečení z večírku u Jane. Byly zmačkané, jak jsem v nich spala. Cítila jsem velkou úlevu. Nebylo to proto, že bych zapomněla, co se předešlé noci stalo, ale najednou jsem nabyla přesvědčení, že se to nemuselo ve skutečnosti stát. Lidé umírají stále, ale bylo příliš neskutečné pomyslet na to, že já bych mohla mít takovou smůlu.

Vzpomínka na mě - D

Vzpomínka na mě - I.

Elizabeth Lextrová · · 14 min čtení

Když se Alex Cooperová po návratu z večírku na oslavu narozenin své "přítelkyně" probudila ráno ve své posteli, rodiče a bratr se chovali, jako kdyby neexistovala.
Neslyšeli co říká, neviděli ji. Pak zazvonil telefon. Volala nemocnice. Všichni zvážněli.
Alex je mrtvá. Vrátila se však jako duch, aby vyšetřila svou vlastní smrt. Byla to nehoda? Nebo vražda?