Bobřík s toulavými botami
Dovolte nám představit vám bobříka toulavých bot uloveného slečnou Bibi Anne. Slečna se rozhodla si získat bobříka formou básně. -*- Byl jednou jeden bobřík a ten šel do světa, rodiče mu říkali, že prý je popleta. Správný bobr doma čas svůj tráví přece, buduje své stavby na široké řece. Bobřík tento ale toulavé botky měl, na tradice a rady proto zapomněl. Do ranečku buchtu a dvě mrkve si dal, a na pozdrav rodičům pěkně zamával. „To je svět tak veliký?“ Oči vykulí, doma dosud nejdál byl jen za svou postelí. Kouká, kouká na pavouka, který hbitě síť svou souká. Pak zamává na myšku, co vykukuje z pelíšku. Se zajíčkem o mrkvičku rozdělí se za chviličku. Pak putuje dál a dále, nožky ťapou hbitě stále. Vysoké hory obdivuje, přes které silný vítr duje. Sejde...
Alice: Ledový příběh
Alice nebyla při probírání uplynulých dnů ve sprše, jak bylo jejím běžným zvykem. Ráda by tam došla, ale byla slabá a ještě lehce drkotala zuby při pomyšlení, co všechno se stalo či se mohlo stát. Když zavřela oči, viděla pláně plné čerstvého sněhu, pod nohama cítila jeho křupání, a ruce měla celé studené a lehce v křeči. Prostě nebyla ještě tak říkajíc ve své kůži – o tom ostatně svědčil i fakt, že ač byl víkend za dveřmi, stále měla zelené vlasy z minulého týdne. Otevřela oči, přitáhla si peřinu víc k tělu a cítila teplo, které ji celou prostupovalo. Pomalu se uklidňovala, nechala se vést pocitem bezpečí a celým svým tělem si užívala pohodu a klid, který byl okolo ní. Žádné povinnosti, žádná práce – má...
Alice: Obrat v příběhu
Hrabě stál pod mocným proudem sprchy. Studená voda ho bičovala svým ostrým přívalem ledových jehliček a vymývala z něj napětí a stres uplynulých dní. Jak rychle ty dny utekly a jak velmi mu změnily život! Zavřel oči a poddal se proudu studené relaxace. Z jeho nových zářivě zelených vlasů pomalu stékal dolů proužek nazelenalé barvy. Inu – ještě bude muset leccos doladit. Ale teď už to půjde snadno! S Alicí konečně tvoří pár. Hrabě se sám pro sebe usmál. Minulé dny z něj vysály téměř veškerou energii, ale přesto pro něj byla představa budoucnosti čím dál tím zářivější. Alice stála v té samé době výjimečně pod proudem teplé sprchy a snažila se vymýt si poslední zbytky té příšerné zelené barvy z vlasů. Zelená už není...
Alice: Záhada ztracené fenky
Alice stála pod proudem sprchy a jako po každém vyřešeném případu měla zavřené oči a vnímala, jak z ní s každou kapkou vody odchází napětí a vrací se její obvyklý klid. Pousmála se při pomyšlení, že se znovu setkala s hrabětem. A ještě za takových okolností! Otevřela oči a rukama si pročísla teď už zase blonďaté vlasy. „Neškodilo by pár zelených proužků,“ řekla nahlas a těšila se na změnu. Vzala do ruky ručník a mimoděk si vzpomněla na hebký kožíšek drobného zvířátka, které se k ní přitisklo v momentě, kdy ho našla. Neměla zvířátka nijak moc v lásce, ale tahle fenka ji dokonale okouzlila. Její oči prostě nešly zapomenout! Všechno to začalo tím, že jí volali z policejního oddělení. Prý je zase kontaktoval pan hrabě...
Alice: Druhý příběh
Alice znovu stojí pod studeným proudem sprchy a jako po každém vyřešeném případu se snaží uspořádat si svůj tok myšlenek, podívat se na ně znovu s chladnou hlavou (teď už i mokrou) a zanalyzovat je. Před očima se jí znovu začíná odvíjet ten strašný obraz stěn pocákaných starou zaschlou krví a stříkance stékající po stěnách. Co ji hned zpočátku zarazilo, byl fakt, že na zemi neležely žádné zkrvavené mrtvoly. Všude byly jen otisky malých dětských ťapek v písku. Alice se sama pro sebe pousměje, když si vybaví okamžik, kdy ji zavolali. Vlastně zavolal – ano, zavolal! První hlášení o něčem podivném v jeskyni uprostřed lesa slyšeli z úst toho děsivého… ehm… děsivě uhrančivého hraběte, který má v erbu prapodivnou divokou včelu. Stále ještě nezapomněla na...
Denní věštec
Chcete vědět, co se děje za hradními zdmi?
Čtěte Denního věštce!
Ocenění
2022 – Projekt roku
2021 – Projekt roku
2021 – Šéfredaktor roku
2020 – Projekt roku
2019 – Projekt roku
2018
2015 – Projekt roku
