Předposlední zkouška

Čtvrtá kapitola povídky je tady.

Autorka: Derryka Fashionová

Hobiti vyprávěli dlouhou dobu,co se dělo a strašně se omlouvali za to co udělali,ale naštěstí se dostali dál.Ostatní jim vynadali,ale zase omluvu přijali,ještě že jsou v hoře.Byla velká zima,jenom kamení a kapky co kapaly s hory.,,Kdo jde teď?“,,No přece lidský rod!“Ozvalo se ze skály,všichni se hrozivě lekly co to jen je.Najednou se objevil stín.Všichni se lekly až jim spadl kámen ze srdce,,Jen pojďte se mnou lidé.“Lidé následovaly stín,který je vedl hluboko do hory.,,Tu je magický kruh,chytnete se za ruky a pak jen počkáte přenese vás to nějak jinde tam vám už pomůže jenom jedna osoba,dál asi sami,jsem starý,takže nevím jestli jich tam bude víc nebo míň já palice hloupá.“Lidé si stoupli kolem čáry ve tvaru kruhu a potom se chytili za ruce.Když se konečně chytl poslední,zablýsklo se a už letěli a všichni řvali,,Áááááááááááá.“Konečně dorazili tam kde museli.Bylo to úplně mimo horu.Jakoby tu už byli,ale nebyli tu nikdy.Bylo jim to hodně povědomé.Nevěděli kde tedy jsou a vyrazili rovno za nosem a přitom si zpívali a pískali do rytmu.Šli a šli a ani jim nic nevadilo,že jsou ztraceni a tak šli dál.Došli na palouk a tam stál obrovský strom,,Kdo mě to tu ruší!Ten dostane přes větev!“,,Dobrý den pane strome my jenom potřebujeme..pomoc s úkolem ehm“,,a a ano po po pomoc.“Polovina se třepala strachy druhá byla v klidu.,,Tak hele mladíku takže zaprvé nejmenuji se pan strom ale jmenuji se pan Dub!Ano já vím…najděte mi tedy Rumex obtusifolius!Tak šup šup na co čekáte!“Lidé se tedy vydali hledat Rumex.Hledali už asi přes dvě hodiny a pořád nic nenacházeli samí strom a jiná květina a keř!Odpočinuli si.Chtěli už to vzdát,ale jeden vykřikl,,Nevzdáme to přemůžeme své síly a odhalíme tajemství osudové hory!“Vykřikl,,Jaké tajemství ty ňoumo!“řekl jeden s lidí a všichni ostatní se popadali za břicho a smáli se až jim tekly slzy.Jeden z nich si musel odskočit na záchod a pak se ozvalo,,Rychle pojďte sem“Všichni přiběhli a tma byl Rumex Obtusifolius.,,Našli jsme ho našli!“,,Našli?spíš já ho našel!“Rychle ho utrhl a běžel na louku za panem Dubem,jenže on tam nebyl,jak to?Na zemi ležel dopis.Jeden z lidí ho vzal a otevřel,,Milý drazí přátelé.Už jsem musel zmizet.Je mi líto zanechat vám tu dopis bez rozloučení.Ten Rumex položíte na tu skálu,je taková obyčejná,ale to ve skutečnosti není pravda,ta skála je stříbrná poseta diamanty,lidské oko ji v takovém stavu stříbra neuvidí,to by ji snadno vykradl.Já se s vámi loučím,bylo mi s potěšením vás poznat.Váš pan Dub alias pan Strom.!Všichni s toho plakali jak to bylo krásné a smutné.Všichni se tedy s toho dostali a mohli konečně vyrazit na cestu za stříbrnou skálou!Všichni zase pískali a zpívali do rytmu někteří poskakovali a tančili,jiní zase šli a tleskali.Přišli do lesa.Tam kousek byla ta obyčejná jeskyně alias Stříbrná jeskyně.Lidé se k ní přiblížili a raději si ji nejdřív prohlédli zvenčí a až potom položili na skálu Rumex.Jeden vzal do rukou Rumex a přiložil ho na skálu.Chvíli se nic nedělo
,,To je nuda,beztak to nezabralo pojďte sebereme se a jdeme zpět“
,,Nějaký hr nemyslíš?Nemůžeme to vzdát!“,,Ale proč ne..je to na nic!“,,To si myslíš ty jestli nechceš jít dál můžeš tu klidně zůstat!“
Po malinkém pohádání začalo strašně dunět,jakoby se kácel les a padaly stromy,ale inu brána do jeskyně se začala otvírat.Lidé se tedy rychle cpaly do jeskyně,že se tam vůbec nedostali,protože byli narvaní ve vstupu.Jeden z nich se protlačil dovnitř a ostatní spadly.Oprášili se a začali se rozhlížet po jeskyni.,,Je to tu pěkný!“,,To je!“Najednou se ozvali kroky,byli to jiné kroky než jejich,protože všichni stály na místě nebo seděli na kameny.Najednou se objevil zase ten stín.,,Vidím že jste dorazili v pořádku,jen prosím pojďte za mnou“Lidé následovali zase tne stín,už po hlasu poznali že je to dáma.Následovali jí po dlouhou dobu,až došli na samotný střed jeskyně.Všude bylo světlo a steny pokryty diamanty a stříbrem a nechybělo ani zlato,prostě dokonalá nádhera.Paní jim vyprávěla dokonalé příběhy,ale oni ztrácely čas.,,Paní my potřebujeme úkol abychom se mohli dostat zase tam zpátky.“,,O ano,běžte tudy a tam už si poradíte sami.“,,Děkujeme“Lidé se vydali cestou,která vedla podivnou a temnou chodbou,rozsvítily lucerny a šli.Šli krátkou dobu,až dorazili k propasti.Když k ní dorazily,jeden se nedíval pod nohy a málem tam spadl.Naštěstí jenom uklouzl a spadl na zadek!To měl veliké štěstí.Ostatní ho oprášili a pomalu se zkoušeli dostat dolů tam kde musí jít.Až po několika minutách jeden řekl že máme lano,,To si nemohl říct dřív?už jsme mohli být dole!“Naštvaně se podíval jeden z lidí.No inu jeden shodil lano dolů a přivázal pevně a pak všichni vžum dolů,,Auu Au“Naříkal jeden,popálil si ruky o lano,,Ty nešiko,nemáš se po tom klouzat!“Vyšli tedy krokem až došli na jedno velké rozcestí,,Kudy teď?“,,Já nevím,mám nápad jsou tu3 cesty,takže kousek tam rovně kousek doprava a zbytek doleva.“Všichni se vydali podél cest,chvilku bloudili a první skupinka našla slepou cestu,takže se vrátila.Po chvilce našla zase třetí skupinka jámu a ta poslední šla dobře,všichni se tedy vydali za ostatními.Za chvilku je dohnali a řekli jim že našli slepé uličky a že oni jsou tou správnou.Všichni tedy šli,z dálky se ozýval křik a strašlivý hluk.Všichni se tedy rozběhli a běželi k hluku a křápotu.Došli až na samotnou pastvinu kde se páslo pár jednorožců a člověk s černým pláštěm,kterému nešlo vidět do obličeje.Ten člověk ty jednorožce honil a vypadalo to že je chce i zabít,Lidé se rozběhli každý z jedné strany a pak se rozběhli i na toho člověka,pořádně ho chytli a uvázali.Jeden se mu pokoušel sundat z hlavy tu kapuci,ale ona jakoby byla přilepená!,,Tož!Jak to že to nejde“,,Protože je to hlídač,který odhání z téhle vzácné pastvy jednorožce“Ozvalo se z dálky hlas jedné osoby.Najednou se z lesa objevila postava,také v černém hábitu.,,Kdo jste?“,,Jsem také hlídač,ale také vám tu mám pomoci.Pojďte za mnou.“Lidé následovali osobu,která neřekla ani své jméno,ale vydali se za ní.Osoba je dovedla k malé chaloupce,,Vstupte!“Lidé jeden po druhém vstoupili,z venčí vypadla jako malá hnusná chaloupka,ale uvnitř,to už bylo něco jiného.,,Ach tady máte krabičku,najděte tady v domě k ní klíč,je viditelný,může být i schovaný v květinách,nebo na stěně,je jedno kde ale někde tu prostě je“Lidé začali hledat,ale byli opatrní aby nic nerozbili*Křááp*váza se rozbila.,,To nic..jen hledejte dál“Lidé zase začali hled zase hledat,,Mám ho!“Vykřikl jeden a hned se vrhl po klíčí,,Tak a teď tu truhlu otevři!“Vzal klíč a pomalu ho strčil do klíčové dírky a otočil*PUK* krabička lupla a otevřela se.Uvnitř byl pergamen a také jeden klíč,,Ten klíč patří k tajné chodbě a ta je taky u mě doma,tak a tu už vám prozradím támhle za knihovnici je klíčová díra…můžete ji odemknout.“Vzali klíč a šli to odemknout,na skříni byla opravdu klíčová dírka!Vzal jeden klíč a dal do zámku,knihovna se odsunula,když chtěl jedem poděkovat,osoba tam už nebyla.Všichni zmatení zatřásli hlavou a vešli do díry co byla za knihovnou.Knihovna se začala zavírat a ozýval se hlasitý smích.Když se knihovna zavřela,nastala tma,nebylo vůbec vidět ani na krok,když tu se zapálili pochodně,Pár pochodní vzali a šli dál.,,Je tu strašlivá zima.“,,To teda je.“Všichni se klepaly zimou a taky někteří strachem.*BAFF*Vybaflo na ně strašidlo.Všichni se lekly až jim hrklo srdce a málem oči z důlků vypadli.,,Áááááá!“Zakřičel i všichni.,,Mě se nemusíte bát,chtěl jsem vás jen postrašit,běžte rovně doleva a rovně a doprava:D to je vše co vám musím říct.“Zasmál se a odletěl*Fiúú*Zmizel lidem z dohledu,,Fuj,co to bylo!No alespoň nám řekl cestu“Vydali se směry co jim strašidlo řeklo a šli a šli,až došli na samotný konec tunelů,,Ten duch nás napálil!To není možný!“Rozzuřeně jeden řekl,,Ale neposlal,jste tu správně,copak vy vůbec nevidíte?ta hlína je past ve skutečnosti je to průhledné a dá se tím projít“Ozvalo se někde ze zdi.Všichni tedy se rozběhli a skočili proti hlíně(zdi).,,Funguje to!Funguje“Všichni jásaly,že to co jim to řeklo mělo pravdu a už vůbec si nestěžovali.Šli teda dá,všude kolem hlína ticho*BUM BÁÁC*Hlína se začala za nimi zavalovat a oni rychle prchali dál,,Honem dělejte pojďte!Přišla nějaká osoba,která je oslovila,,Mladíci,vítejte.Takže tu máte zadání“koukne se na hodiny,,Safra to je hodin musím letět!“Odejde rychle pryč.Rozbalili dopis ve kterém byl pergamen,složený pergamen a na něm napsáno,,Milý drazí,tu je vaše zadání.Běžte hluboko do lesa a tam najdete krabičku a pak s ní půjdete ke stromu a tam ji předáte starému panu Dubu a ten vás pustí zase dál“Lidé pochopili co je to,a tak rychle běželi do temného lesa,,Tady pojďte,tu je rozcestí!“Jeden vykřikl,rozdělili se a už byli z rozcestí pryč.,,Tady tady“Křičí jeden že našel truhlu,,To bylo rychlé:D“Všichni se pousmály a rychle běželi tam kde začali.,,Pane Dube kde jste?Halo!“Křičeli na všechny strany,aby se jim ukázal,jakoby měli na spěch.,,Tu jsem,tu:D Vidím že mi nesete mou truhličku“Předali truhličku,,a teď musíte ještě najít klíč k téhle bráně“Objevila se zlatá brána,lidé na nic nečekali a zase zbrkle odběhli a hledaly.*BAF,BAF*ozývalo se z dálky a taky se ozýval pláč*BUCH,KŘÁP“lesní strašidla strašili a lidé se báli,,Á mamíí“Jakoby jeden volal o pomoc.Jeden k němu přiběhl,vzal ho za krk a běžel s ním pryč,,Jeden přiběhl i s klíčem.,,Mám ho mám !“,,Výborně můžete jí odemknout“Člověk vzal klíč a odemkl,,Nu a už vás pustím běžte.“Usmál se a lidé zmizeli v bráně,,Jsme tu,jsme tu“,,No konečně:)!“Všichni byli rádi že se vrátili,tak a teď nám to musíte vše povyprávět.