Dopisy…

Příběh ve formě milostných dopisů odehrávající se během 2. světové války pro Bobříka velkých citů ulovila slečna Lyanna Sullivan. Drahá Pauline,  dnes je to přesně dva roky, co jsem tě naposledy viděl. Na Londýn stále padá jedna bomba za druhou, nikde není bezpečno. Schováváme se, kde se dá a když dojdou zásoby, vždy se přesuneme. Je to těžké období, ale doufám, že brzy skončí. Od té doby, co jsem se vrátil, je to čím dál těžší, psát levou rukou jsem se stále nenaučil. I když to není moc romantické, musím tyto slova diktovat Addie. Alespoň bude dopis konečně úhledným písmem a ty nebudeš muset luštit ty moje klikyháky. Kromě psaní si ale začínám na život s jednou rukou docela zvykat, jen mi přijde, že válka je ještě o něco horší, když v ní nejsem aktivně...

Autor : dne 09/10/2026 | Bobřík velkých citů | 0 komentářů

Sen o létání

Sen o létání v podobě básně slečny Lyanny Sullivan rozehřeje Bořík veršů. Krásné snění!  Když jsem zavřel oči,narostla mi křídla,bělostná jak křída,vtáhla mě do noci.Vidím vzdušné draky,dovádím s anděli,už nejsem v posteli,létám mezi mraky.Svět pode mnou mizí,vše je malinké,tak moc malinké,mám teď pohled hmyzí.Než se vrátím zpátky,mezi lidské tvory,prohlédnu si hory,a nebeské zámky.Ráno už se blíží,svítání je tu,dávám sbohem větru,ráno už se blíží.

Autor : dne 09/02/2026 | Bobřík veršů, Nezařazené | 0 komentářů