Vše špatné je k něčemu dobré

Bobříka volnosti se ve čtvrtém kole rozhodl ulovit autor, který si přál zůstat skryt pod maskou.

-*-

Byl krásný letní den a v lese bylo jako obvykle velmi živo. Ptáčci si vesele zpívali, veverky hledaly ořechy a srny doprovázely své mladé na pastvu. Přesto se na mechovém paloučku našla jedna bytůstka, která prožívala velký žal. Byl to žížalák Emil. Celý svůj život žil v útulné jablečné chaloupce. Ona chaloupka mu poskytovala nejen pohodlí, ale i potřebnou ochranu. Emilova chaloupka však včera záhadně zmizela a žížalák se stal lesním bezdomovcem. Prohledal nebližší okolí lesa a po chaloupce nikde ani stopy. Smutně se odplazil na původní místo chaloupky a pomalu se začal smiřovat se svým koncem. Kde nic, tu nic se náhle objevil kouzelný šnek. Představil se jako lesní vyšetřovatel a ihned se začal vyptávat na veškeré podrobnosti. Emil mu vše dopodrobna vylíčil a poté propadl v pláč. Vyšetřovalel Emila poprosil, aby na chvíli zavřel oči. Žížalák na něj hodil nechápavý pohled a poté uposlechl jeho prosbu. Šnek se dal do kouzlení a na mechovém paloučku se rázem zjevila třípatrová hrušková vila.  Emil nevěřil svým očím a v jednom kuse děkoval šnečímu vyšetřovateli. Nejenom, že získal nový domov, ale také poznal svého budoucího nejlepšího přítele. Společně pak strávili večer v novém domečku a stala se z nich nerozlučná dvojka.