Alice: Hlas z minulosti

Alice seděla u okna svého bytu a v zamyšlení se nepřítomně dívala ven do tmy prozářené jen starým pouličním osvětlením. Nebylo ještě nijak pozdě, i tak ji ale překvapilo zazvonění telefonu, ze kterého se ozval známý hlas.
„Ahoj, Alice, tady Alex. Poslyš, máš čas se zastavit za mnou na okrsku?“
„Měla bych mít, proč?“
„Jde o ten tvůj případ začátkem týdne, cos z něj chtěla poslat do laborky ty věci…“
„Hned jsem tam.“