Alice: Hlas z minulosti

Alice seděla u okna svého bytu a v zamyšlení se nepřítomně dívala ven do tmy prozářené jen starým pouličním osvětlením. Nebylo ještě nijak pozdě, i tak ji ale překvapilo zazvonění telefonu, ze kterého se ozval známý hlas.„Ahoj, Alice, tady Alex. Poslyš, máš čas se zastavit za mnou na okrsku?“„Měla bych mít, proč?“„Jde o ten tvůj případ začátkem týdne, cos z něj chtěla poslat do laborky ty věci…“„Hned jsem tam.“ Alice se urychleně zvedla a vyrazila z bytu. Na ten telefonát čekala sotva pár dní, ale jako by to snad byla věčnost. Skoro se až musela ušklíbnout nad příhodnou shodou náhod, že se dočkala zrovna ve chvíli, kdy přemýšlela, za jak dlouho se asi dozví, jestli měla pravdu. Zanedlouho již Alice...