Hrůza z jezera mlhy

Jedné deštivé noci se před dveřmi jeho kanceláře objevila vyděšená dívka, zoufale popisující hrůzy, které se dějí v jejím domově. Jeho povinností jakožto detektiva bylo i tento zdánlivě smyšlený případ vyřešit a dívce pomoci. A tak se vypravil na ostrov, ze kterého ona musela uprchnout... * Už to byl týden od setkání s onou dívkou – připadala mu jako šílená, když mu oné deštivé noci zmateně líčila, co se stalo. Nedokázala formulovat celistvou větu a nekontrolovatelně se třásla. Snad by ji doprovodil do domu pro duševně choré, avšak povinnost týkající se jeho zaměstnání mu to nedovolila. Teď stoupal příkrou pěšinou mezi útesy na malém ostrůvku, vzdáleném asi hodinu plavby od známých a přátelských břehů Anglie. Z vršku skal...

Autor : dne 10/16/2019 | Hororové, Svitky pergamenu | 0 komentářů

Volnost

Apetit na láskuotrava krves životem na vláskunestonám prve  studium neškodívenku je hnusněrakev se vždy hodíje mi tak teskně  květině listí opadášpína a lidi v klecizemě tak mladáa prolezlá přeci  na tajemství nehrajuřekni co máš na jazykuatmosféru nasajudřevo a rum a harmoniku  milá sedmi loupežníkůbláznivá ta Markétkatichý řev všech středníkůnádherná víla koketka  láska čas smrt podivnoststůl a židle a květinya slzy dýky naivnosta pozdravy z Osvětimi  žeru vás a nenávidímjen další lán bezmocimožná trochu závidímtěm kterým je pomoci  a slunce a déšť tu i duhamoře pole lány zlabuď i ty můj věrný sluhahlavu jsem ti popletla  fejsbuk twitr instagramsnepčet banda kreténůneboj ta ti dá za gramdeky z drahých saténů  vulgarismy expresivní výrazylásko broučku zlatíčkona...

Autor : dne 10/14/2019 | Z Vergiliova stolu | 0 komentářů

Cesta síly: Kapitola 1. Mrtvý bůh

Hlavním hrdinou této povídky je mág, který touží po vědomostech a moci a ve snaze dosáhnout svých cílů podniká mimo jiné i výpravy do astrální sféry… * Vstoupil jsem do temného pokoje. Všude plíseň, zatuchlina a staré folianty obalené staletou vrstvou prachu. Rozhlédl jsem se po místnosti a zrak mi padl na sochu muže, která seděla za stolem, ruce položené na desce, ve tváři vyrovnaný výraz. Přistoupil jsem k němu a pozvedl lucernu. Sledoval jsem jemné rysy jeho staré tváře, které někdejší rytec vyrobil tak dokonale, že se zdál být jako živý. Připadalo mi, že dokonce i v očích mu plápolá plamének života. Studoval jsem tu dokonalost a čím déle jsem se na ni díval, tím mi socha připadala dokonalejší a živější. Opravdu teď pohnula rukou, nebo se mi to jenom...

Autor : dne 10/12/2019 | Cesta síly | 0 komentářů

Polobohyně lásky

Jsem jen nymfa, lásky blud… * Jak Slunce rozzáříš mé dny!Jak Měsíc provázíš mé sny!Anděli, ty krásný, můj,prosím, navždy tady při mně stůj.  Však co se děje? Zatmívá se!Proč nebe ty mraky nese?Značí bouři, bouři zlou?Pročpak sem ty mraky jdou?  První kapka padá na rty.Pojď blíž, zkus to, okus je ty.Polib mě, jen zkus to, zkus!Postup ke mně ještě kus!  Ale klid, jen odstup si nech.K přistání hledej si břeh.Jsem jen nymfa, lásky blud.Jen žena tišící tvůj běžný pud.  Hledej si tu ženou stálou.Tu, s níž projdeš katedrálou.Hledej štěstí s rodinou,běž, utíkej za jinou. Redakční úpravy provedla Helenia...

Autor : dne 10/10/2019 | Z Vergiliova stolu | 0 komentářů

Čaj pro mistra

Po nějaké době se otevírá rubrika Z křídel můr a přináší povídku z Literárního semináře, který vede Anseiola Jasmis Rawenclav. Tentokrát z pera Xaviera Simonnse o několika šálcích čaje… * Vystupoval pomalu. Schod za schodem. V půlce ho přepadl kašel. Otřel si ústa a vstoupil do pokoje. Ztěžka dosedl do křesla, opřel se a zavřel oči. Nehodlal spát. Potřeboval jen na chvilku vyčistit mysl. Probralo ho tlumené klapnutí dveří. „Dobrý večer, mistře,“ pozdravila Marie a na stolek vyskládala tři hrnky. „My někoho čekáme?“ Hospodyně se zarazila. „Vy jste někoho pozval?“ Zmateně k ní zvedl oči. „Já ne, ale nač tři hrnky?“ „To je pro vás.“ „Všechny tři?“ Přikývla a usmála se. „Tohle je váš večerní, tady na spaní a tady na kašel,“ podívala se na něj málem káravě....

Autor : dne 10/08/2019 | Svitky pergamenu, Z křídel můr | 0 komentářů