Polobohyně lásky

Jsem jen nymfa, lásky blud… * Jak Slunce rozzáříš mé dny!Jak Měsíc provázíš mé sny!Anděli, ty krásný, můj,prosím, navždy tady při mně stůj.  Však co se děje? Zatmívá se!Proč nebe ty mraky nese?Značí bouři, bouři zlou?Pročpak sem ty mraky jdou?  První kapka padá na rty.Pojď blíž, zkus to, okus je ty.Polib mě, jen zkus to, zkus!Postup ke mně ještě kus!  Ale klid, jen odstup si nech.K přistání hledej si břeh.Jsem jen nymfa, lásky blud.Jen žena tišící tvůj běžný pud.  Hledej si tu ženou stálou.Tu, s níž projdeš katedrálou.Hledej štěstí s rodinou,běž, utíkej za jinou. Redakční úpravy provedla Helenia...

Autor : dne 10/10/2019 | Z Vergiliova stolu | 0 komentářů