ŽD9 – Tulák
Drabble ve formě básně Snáší se noc a utichá lidské hemžení, zrak pozvedá vzhůru a místo snění vydává se na tajemnou pouť mezi hvězdami po nekonečnu plout, bez cíle, bez plánu. A třeba místo světel noční oblohy vidí v nich vepsané příběhy. Vidí, jak vládci dávných dob sledují svět nový mlčky, beze slov u zrodu i pádu. Hledí na hvězdy a vidí celý svět a nechce za žádnou cenu zpět do zmatku, co vládne životu, snad vítal by ticho a samotu. A tak když Betelgeuze jasně září, tulák sedí schoulený s úsměvem na tváři, a nikdo si nevšímá starého člověka, který rozluštil tajemství odvěká. Redakční úpravy provedla Helenia...
ŽD9 – Malá komplikace
Drabble ve formě básně Mladá dívka v rozkvětu, oblékla se do šatu, vyběhla z Vysokého Zubu, tam, ke statnému dubu. Na milého zde čekala, dlouze s ním pak laškovala, odnesly to její šaty, vběhla zpátky do své chaty. Přemýšlela, jak je spravit, provětrala svůj mozkový závit, nejraděj by se vším šlehla, pomůže jí jenom jehla! V krku pocítila velký knedlík, když nabodla nohu svou na špendlík, Z nohy si ho vytáhla, mocně se s ním rozpřáhla. Dívka vzala jehlu do ruky, niť vytáhla z paruky, navlékla ji, začla šít, celé šaty zas bude mít! Později, v návalu šoku, do sebe nalila litr neznámého moku. Redakční úpravy provedla Áine...
ŽD9 – Nemohu to říct, promiň
Drabble ve formě básně Tak sundej své růžové brýle, teď je čas žít. Seber se, seber se, bude pak líp. Zkus žít i s tempem a zkus svůj být. Sundej ty brýle a začni v realitě žít. Myslíš si jaký jsi, jak tě mám ráda. Pleteš se, pleteš se, mám tě za kamaráda. Stále však toužím tuhle hru hrát. Chci sejmout masku, říct ti to hned, potom ti ale zničím celičký svět. Proč jsem tu masku vůbec měla, proč jsem tě raději nenáviděla? A ty mne stále chceš v náručí mít, já ale chci sama sebou být. Chci jenom žít, a sama sebou být. Redakční úpravy provedla Áine...
ŽD9 – Nezdárný student
Drabble ve formě básně Večer už se vkrádá tiše, Do pokoje, dobré skrýše. Za stolem zde student sedí, Do učebnic smutně hledí. Neví, co se učit dříve, Mysl už mu zvolna dříme. Neučil se, teď to má, Zítra přijde pohroma. Test veliký má se psáti, Odpověď učiteli dáti. Kdo se pilně připravoval, Kdo jen spal a otravoval. Jak zastavit noci běh, Najednou je velký spěch. Času tok už plyne v dál, Ráno kohout přivítal. Učil se sic celou noc, Přesto neví z testu moc. Obava je veliká, Zítřek klidem zamíchá. Pětka velká, barvy rudé, Večer katastrofa bude. Otce výprask výchovný, Ucítí po další dny. Redakční úpravy provedla Áine...
ŠKM – Pergamen
Královna Magdaléna vzala do rukou šperkovnici a posadila se s ní do houpacího křesla. Otevřela víko a postupně vyndala všechny ty předměty, které si během posledních několika dní připomněla – brož, několik prstýnků, náušnice, náramek, pentle, javorový list… bylo jich požehnaně. Ale ve šperkovnici jich stále mnoho zbývalo. Mezi ně patřil i stočený list pergamenu. Ty se dnes už téměř nepoužívaly a byly považovány za luxus. Magdaléna ho rozvinula a zadívala se na znaky na něm napsané. Azbuku se v mládí naučila, ale teď už se jí nečetla tak snadno jako dříve. Než aby se pokoušela dál pergamen číst, přejela ho prsty, aby kůži cítila, a zavzpomínala na dobu, kdy ho dostala… Vlastně to ani nebylo tak dávno, asi dvacet let, tedy kolem šedesátých let tohoto...
Denní věštec
Chcete vědět, co se děje za hradními zdmi?
Čtěte Denního věštce!
Ocenění
2022 – Projekt roku
2021 – Projekt roku
2021 – Šéfredaktor roku
2020 – Projekt roku
2019 – Projekt roku
2018
2015 – Projekt roku
