První sníh
Promnula si ruce, aby si je zahřála. Bylo chladno a ona už asi hodinu čekala venku. Ten už nepřijde, povzdechla si a cítila, jak se jí do očí hrnou slzy. Je blbá, blbá, blbá. Copak si vážně myslela, že přijde? Že po tom, co mu rozchodem tolik ublížila, ji ještě někdy bude chtít vidět? Že k ní chová cokoli než spalující nenávist? Jenomže odejít nemohla. Ne před tím, než mu řekne, jak to všechno vlastně bylo, a než to celé napraví. Došla k nedalekému pojízdnému stánku s kávou a objednala si velkou horkou čokoládu. Oni jsou na tom ještě hůř než já, stát tu takhle celý den. Neměla bych si stěžovat, že čekám hodinu na někoho, komu jsem zlomila srdce, napomenula se. Ale nebyla si jistá, jestli je to pravda. „Děkuju,“ usmála se na slečnu, která jí čokoládu podala. Pak...
Povídky z rezavého hrnce – 1. díl
Série povídek na pokračování s křížovkou na konci. Jak to bude dál? Luštěte a zjistíte to… Sára Crewbaltová žila úplně normální život ve svém světě Strangebathnu. Tedy do té doby, než se v portálu do lidského světa udělala malá škvíra, ona skrz ní proklouzla ven a poznala svoji životní lásku. A když se nyní cvičí ve zdejším hradě, aby předávala zprávy své rodné zemi, začne se dít plno malých náhod, které na sebe navazují. Jak to dopadne s jejím světem? Byl průměrný trénink, takový, jaké jsem s Edwardem zažívala den ode dne. Šerm, šerm, pauza, běh a zase šerm… A to vše jsme prováděli bezchybně. Já, utajená učednice, a on, velitel stráží. Riskovali jsme pro sebe život toho druhého – a proto to bylo tak zábavné. Už mi ani nevadily nakrátko ostříhané...
* Úplňkové vyhlášení 08/18 *
Milí čtenáři, drazí spisovatelé, vážení návštěvníci čítárny Pod vrbou, je tu další úplněk a s ním kromě tradičních informací o dění v hradní čítárně i dlouho očekávané vyhlášení letního klání Vrba ve víru živlů. Na úvod mi dovolte poděkovat za ohlasy, které se objevují u mě v sovinci – ať už jde o reakce přímo na živlovou soutěž, nebo obecně k chodu Sub Salix. Je příjemné vědět, že čítárna opravdu má své čtenáře a že Vám není lhostejné, co se tady děje. Díky. S tím souvisí dvě soutěže, které v tuto chvíli najdete vypsané na hradě: jednou z nich je Červencová čítárna, která končí již zítra, 27.8., a která cílí na zanechávání komentářů u přečtených děl. Druhou soutěží jsou Nápady pro Sub Salix. Při názvu soutěže Vás její zadání zřejmě nepřekvapí… Jde nicméně...
Na palubě Jasmínového květu
Vzdušná povídka do letní soutěže Vrba ve víru živlů. Tři sta sedmdesát dva, padesát jedna, šestnáct. Pro někoho jsou to možná jen čísla, pro mě však celý život, ze kterého není úniku. Nakloním se přes zábradlí a toužebně se zahledím dolů, nevidím však nic jiného než tmavá mračna, jako je tomu už několik dní. Zamračím se. S povzdechem odložím notes na bednu vedle sebe, seskočím na palubu a vydám se rovnou za nosem. Stejně daleko nedojdu. Přesněji řečeno jen tři sta sedmdesát dva metrů, než mě zastaví stejné dřevěné zábradlí na zádi. Ještě bych mohla projít těch padesát jedna metrů na levobok nebo všech šestnáct pater pode mnou, ale na to jsem moc líná. Raději sleduji, jak několik mužů napíná svaly, aby otočili kožená křídla a změnili náš kurz. Jasmínový květ míří...
Iniciační rituál
Vzdušné drabble do letní soutěže Vrba ve víru živlů. Postavila se na kraj srázu a nervózně polkla. Skočit dolů, to myslí vážně? Byla tma, nedohlédla ani na metr daleko, natožpak několik metrů dolů. Nejradši by se vrátila na pokoj, ale… Nedalo jí to. Nechtěla si to za rok vyčítat. Zhluboka se nadechla. Otočila se, ale světlo baterky na ni stále mířilo. A tak udělala krok do prázdna. Obklopil ji vzduch, vítr, fičení. Absolutní svoboda. Nic podobného ještě nezažila. Během těch pěti vteřin byla dokonale volná, jediným společníkem jí byl vítr. Pak dopadla do sítě, dvakrát se odrazila a se smíchem pomalu slezla. Klidně by si to dala ještě jednou. Redakční úpravy provedla Helenia...
Denní věštec
Chcete vědět, co se děje za hradními zdmi?
Čtěte Denního věštce!
Ocenění
2022 – Projekt roku
2021 – Projekt roku
2021 – Šéfredaktor roku
2020 – Projekt roku
2019 – Projekt roku
2018
2015 – Projekt roku
