DM 23 – Wenai

Veni, vidi, vici. Ach, ano. Pro něj byl život jako sen. Mohl si vybírat ze zástupů dívek a také si vybíral. Jistě jí muselo dát spoustu práce se pro něj zkrášlit. To vědomí pro něj bylo přímo extází. Ale ona nebyla ničím. Stejně jako zástupy dalších. Veni, vidi, vici. A jde se dál. Na světě je přece tolik žen. Tolik jich musí ještě poznat a dobýt. Bylo to jeho POSLÁNÍ. A bral to velmi vážně i když samolibý úšklebek se už ani nepokoušel skrývat.Takové myšlenky mu běžely hlavou, když se dívka usmála, nabila pistoli, odškrtla si jeho jméno a vystřelila mu mozek.

DM 23 – Profesor

Veni, vidi, vici. Konflikt Daniel von Drak před okamžikem poobědval, nyní beze spěchu kráčel chodbou. Vymýšlel právě zadání testu pro třetí ročník, když zaslechl křik z primy. Vešel do třídy.Marek P. se krčil za katedrou. Koktavě oponoval hřmotnému muži nespokojenému s prospěchem své ratolesti.„Dost!“ přikázal Daniel. V nastalém tichu by bylo slyšet pírko, kdyby na zem spadlo. Vzteklý otec se pomalu otáčel. Marek ztuhl strachy.„Cože?!“„Slyšel jste. Ocenil bych také, kdyby jste si příště vybral protivníka své váhové kategorie,“ řekl Daniel mírně.„Tím myslíš sebe, sušínko?!“ poškleboval se muž.Vyhublý kantor se rozesmál. Jeho aura prudce zazářila.„Veni, vidi… Odejděte,...

DM 23 – Elizabeth

Veni, vidi, vici. John zákeřně hleděl na Bete. Ona mu pohled oplácela ještě vražedněji. Oba byli zazděni v místnosti, kterou nemohli opustit, dokud alespoň jeden z nich nepadne v souboji. Život. Smrt. Kdo vyhraje? Kdo zvítězí a kdo padne? Kdo povede kolej a dovede ji k poháru?Oba současně vytáhli hůlky a vypálili na sebe smrtící kletby. Oba zasáhl zelený paprsek smrti, který jim vyrval duše z těla. Nikdo nevyhrál.Opravdu?Závěs v místnosti se slabě otřásl potlačovaným smíchem. Zpoza něj vykoukla hlava Nekra, zlomyslný úšklebek na rtech.„Přišel jsem, viděl jsem, zvítězil jsem a Pohár je můj,“ zmizel tajnými dveřmi. Za závěsem.

DM 23 – Caitlin

Veni, vidi, vici. Přišel jsem. Už jen to byl pro mě zázrak, že jsem se dokázal vyhrabat z postele, natož pak ještě dojít do školy. Usedl jsem na své místo s omluvným výrazem ve tváři a byl radši zticha. Viděl jsem, že se na tabuli rýsuje zadání testu. Sakra! Úplně jsem na něj zapomněl! To je v háji. Marně se snažím vypočítat aspoň jeden příklad. Nechápu vůbec nic. Tohle jsme přece ještě neprobírali, ne? Nebo snad ano? Kdo se v tom má k čertu vyznat?! Naštval jsem se a zmačkal svůj papír na písemku. Kašlu na to. Zvedl jsem se z lavice. Odcházím.

DM 23 – Yasmin

Veni, vidi, vici. Autorka: Yasmin Mia Madisson Mé úplně první závody. Plavecká hala přecpaná k prasknutí. Tribuny jsou plné fanoušků, ostatní plochu zaplňují plavci, trenéři a rozhodčí. Už je to tady! Přesouvám se k svému startovnímu bloku. Nohy se mi třepou tak, že si nejsem jistá, jestli nahoru vůbec vylezu. Točí se mi hlava. Asi budu zvracet… Pár vteřin před startem se zklidňuju. Zhluboka dýchám a rozhlížím se kolem sebe. Lucie je tu taky. Tak to se můžu jít klouzat. Start.Mé paže a nohy dělají přesné pohyby, nemusím vůbec přemýšlet. Otočka.Jen já a voda. Jsem v cíli, zklidňuji dech. Ostatní tu ještě nejsou.Zvítězila...