Veni, vidi, vici.
Ach, ano. Pro něj byl život jako sen. Mohl si vybírat ze zástupů dívek a také si vybíral. Jistě jí muselo dát spoustu práce se pro něj zkrášlit. To vědomí pro něj bylo přímo extází. Ale ona nebyla ničím. Stejně jako zástupy dalších. Veni, vidi, vici. A jde se dál. Na světě je přece tolik žen. Tolik jich musí ještě poznat a dobýt. Bylo to jeho POSLÁNÍ. A bral to velmi vážně i když samolibý úšklebek se už ani nepokoušel skrývat.
Takové myšlenky mu běžely hlavou, když se dívka usmála, nabila pistoli, odškrtla si jeho jméno a vystřelila mu mozek.
Komentáře
Zatím tu žádný komentář není. Buďte první, kdo autorovi napíše!