DM 2 – Janel

A zem žila dále Milý tatínku, Pamatuješ si na to malé políčko, které jsme měli za domkem? Jednou nám ho vypálili. Podupali ho a všechnu úrodu zničili. Zbyl tam jen popel, hromady popela. Mysleli jsme, že je konec, že už tam nikdy nic nevypěstujeme. Ale víš co? Přešlo to. Za několik let, za nějaký čas. První semínka začala klíčit. Vystrkovala hlavičku a natahovala se ke slunci. Mohli sice podupat, poničit a vypálit všechnu úrodu. Ale zem, zem žila dále. Víš, tatínku, chtěla bych to umět taky. Pošlapali mě, spálili ve mně všechno dobré. Chci žít dále. Ale asi to neumím. Je mi to líto…

Autor : dne 07/02/2010 | 2010 Drabble Maraton, Ze STOklas | 0 komentářů

DM 2 – Marguerita

A zem žila dále Dusot kopyt rozevlál sluncem vysušenou zem. Tolik toužila po vodě! Neviděla jí už několik týdnů a nekonečných dnů. Jen vedro a sucho. Přála si být zavlažená. Nechat na sobě bubnovat letní déšť, který by stékal do vysušených prasklin země. Tak moc si to přála! Už v ní nic nežilo. I žížaly vzdaly své čekání a raději za svou zem položily život. Vstřebala jejich těla s povděkem. Tu jednoho odpoledne, kdy slunce opět opékalo zem, se něco změnilo. Na zem byla postavena bouda. Něco v ní bylo. Netrvalo dlouho a k boudě přišel člověk. A vyndal záchranu pro celou zem. Matonni.

Autor : dne 07/02/2010 | 2010 Drabble Maraton, Ze STOklas | 0 komentářů

DM 2 – Linn

A zem žila dále Slzy jemné a zároveň pálící jako rozžhavené železo, slzy horké jako čokoláda dělaná v té výborné cukrárně na rohu, slzy, které nepřestávaly téct… Posadila se. Už nikdy nebude nic jako dřív. A přece jen to nikomu nevadilo, jen jí. Nikdo nepotřeboval znát, jak se cítí ona, všichni se starali jen o sebe. Chápala to. Taky dřív bývala taková. Vlastně i zůstala. Smutně se pro sebe usmála. Svět nezajímá, co se stalo jí, její slzy se v něm ztratí v té tisícovce jiných hořkých slz, které prolili stejní zoufalci jako je ona… Jí s zhroutil svět, nežila, ale země žila dál…

Autor : dne 07/02/2010 | 2010 Drabble Maraton, Ze STOklas | 0 komentářů

DM 2 – Wenai

A zem žila dále Srdce puklo a zemřelo. Opuštěno v celém širém světě, který se zhroutil a rozpadl na drobné bezvýznamné kousky. Vše pozbylo svůj řád. Tak nač dávat nohu před nohu, nač dýchat, sledovat let ptáků, nijak nepoznamenaných, poslouchat zpěv drozda… Srdce puklo a v okamžení je zaplavilo tisíce a tisíce drobných okvětních lístků sedmikrásek. Ale ty je nedokázaly vyléčit. Jejich letmé dotyky jen málo tišili bolest a mísily se s rudou krví. Srdce puklo, odtrženo od druhého. Už nikdy se nespojí, nedostane šanci. První rána jde nejhlouběji. Říká se… A kde nic není, ani smrt nebere. Srdce puklo. A země žije dál.

Autor : dne 07/02/2010 | 2010 Drabble Maraton, Ze STOklas | 0 komentářů

DM 2 – Adrianet

A zem žila dále „Nemusíš to dělat. Určtě najdeme i jinou možnost.“ Zachytil jsem její dlaň a pevně jí sevřel. „Ale musím, ty to víš… Neplač. Takhle to přeci má být.“ Setřela mi slzu z tváře. „Ne, TO NENÍ FÉR!“ „Řekni jí, až vyroste, že ji mám ráda. Ona tochopí to… Tohle tělo už mi začíná být malé. Naše dcera musí mít svět, ve kterém vyroste a ten svět zanikne, pokud budu dál žít v lidském těle. Musím se postarat o své dítě.“ Pak už jsem slyšel jen zdlouhavé svištění větru. Země žila dál. Růže zase kvetly. Rudé jako krev…

Autor : dne 07/02/2010 | 2010 Drabble Maraton, Ze STOklas | 0 komentářů