DM 2 – Marguerita

A zem žila dále Dusot kopyt rozevlál sluncem vysušenou zem. Tolik toužila po vodě! Neviděla jí už několik týdnů a nekonečných dnů. Jen vedro a sucho. Přála si být zavlažená. Nechat na sobě bubnovat letní déšť, který by stékal do vysušených prasklin země. Tak moc si to přála! Už v ní nic nežilo. I žížaly vzdaly své čekání a raději za svou zem položily život. Vstřebala jejich těla s povděkem. Tu jednoho odpoledne, kdy slunce opět opékalo zem, se něco změnilo. Na zem byla postavena bouda. Něco v ní bylo. Netrvalo dlouho a k boudě přišel člověk. A vyndal záchranu pro celou zem. Matonni.

Autor : dne 07/02/2010 | 2010 Drabble Maraton, Ze STOklas | 0 komentářů

DM 2 – Linn

A zem žila dále Slzy jemné a zároveň pálící jako rozžhavené železo, slzy horké jako čokoláda dělaná v té výborné cukrárně na rohu, slzy, které nepřestávaly téct… Posadila se. Už nikdy nebude nic jako dřív. A přece jen to nikomu nevadilo, jen jí. Nikdo nepotřeboval znát, jak se cítí ona, všichni se starali jen o sebe. Chápala to. Taky dřív bývala taková. Vlastně i zůstala. Smutně se pro sebe usmála. Svět nezajímá, co se stalo jí, její slzy se v něm ztratí v té tisícovce jiných hořkých slz, které prolili stejní zoufalci jako je ona… Jí s zhroutil svět, nežila, ale země žila dál…

Autor : dne 07/02/2010 | 2010 Drabble Maraton, Ze STOklas | 0 komentářů

DM 2 – Wenai

A zem žila dále Srdce puklo a zemřelo. Opuštěno v celém širém světě, který se zhroutil a rozpadl na drobné bezvýznamné kousky. Vše pozbylo svůj řád. Tak nač dávat nohu před nohu, nač dýchat, sledovat let ptáků, nijak nepoznamenaných, poslouchat zpěv drozda… Srdce puklo a v okamžení je zaplavilo tisíce a tisíce drobných okvětních lístků sedmikrásek. Ale ty je nedokázaly vyléčit. Jejich letmé dotyky jen málo tišili bolest a mísily se s rudou krví. Srdce puklo, odtrženo od druhého. Už nikdy se nespojí, nedostane šanci. První rána jde nejhlouběji. Říká se… A kde nic není, ani smrt nebere. Srdce puklo. A země žije dál.

Autor : dne 07/02/2010 | 2010 Drabble Maraton, Ze STOklas | 0 komentářů

DM 2 – Adrianet

A zem žila dále „Nemusíš to dělat. Určtě najdeme i jinou možnost.“ Zachytil jsem její dlaň a pevně jí sevřel. „Ale musím, ty to víš… Neplač. Takhle to přeci má být.“ Setřela mi slzu z tváře. „Ne, TO NENÍ FÉR!“ „Řekni jí, až vyroste, že ji mám ráda. Ona tochopí to… Tohle tělo už mi začíná být malé. Naše dcera musí mít svět, ve kterém vyroste a ten svět zanikne, pokud budu dál žít v lidském těle. Musím se postarat o své dítě.“ Pak už jsem slyšel jen zdlouhavé svištění větru. Země žila dál. Růže zase kvetly. Rudé jako krev…

Autor : dne 07/02/2010 | 2010 Drabble Maraton, Ze STOklas | 0 komentářů

DM 2 – Anseiola

A zem žila dále Šutr Kolik konců mělo přijít. Kolik bezedných číší bylo vypito, kolik slov vylétlo z pusy. Všechno bylo tak… pomíjivé. Někdo nebyl, pak se odněkud vzal, chvíli byl a pak zase někam odešel. A takhle pořád dokola. Nic z toho s ní nepohnulo. Změnilo, to ano. Ale… co pro ten modrej kulatej šutr vlastně znamená jeden lidský život? Zrnko v prachu. Víc ne. Nezáleží na tom, jak jsme velcí, co dokážeme, kolik nás je. A i kdyby se rozpadla a my skončili v černém, nekonečném vesmíru… těch katastrofických konců už je tolik, že už to nikoho nezajímá. Třikrát hurá kulatému modrému šutru.

Autor : dne 07/02/2010 | 2010 Drabble Maraton, Ze STOklas | 0 komentářů